Pečuji o zdravotně postižené dítě, do práce chodit nemůžu – budu mít vůbec nějaký důchod?

3.5.2019

Podmínkou nároku na starobní důchod (i jednou z podmínek nároku na důchod invalidní) je splnění potřebné doby důchodového pojištění, tedy zjednodušeně řečeno „odpracované roky“. Co když ale do práce chodit nemůžete, protože se staráte o někoho, kdo péči nebo dohled potřebuje po většinu dne, nebo i 24 hodin denně? Budete mít na důchod nárok, když nemáte potřebný počet „odpracovaných let“? Nebude váš důchod příliš nízký, protože jste neměli po dobu péče žádné výdělky?

Do „odpracovaných let“ se započítává doba péče o osobu, která pobírá příspěvek na péči ve stupni II, III nebo IV, a doba péče o osobu mladší 10 let, která pobírá příspěvek na péči ve stupni I. V případě, že o stejnou osobu pečuje více osob, započítává se doba péče do „odpracovaných let“ pouze jedné pečující osobě, a to té, která poskytuje péči v největším rozsahu. Pokud by péče byla mezi pečující osoby rozdělena rovnoměrně (např. každá osoba by pečovala 6 hodin denně), musely by se pečující osoby mezi sebou dohodnout, komu má být doba péče do „odpracovaných let“ započtena.

Podmínkou pro zohlednění doby péče jako náhradní doby důchodového pojištění je také získání alespoň 1 roku důchodového pojištění zaměstnáním nebo úhradami dobrovolného důchodového pojištění (popř. kombinací – např. půl roku zaměstnání a půl roku úhrady pojistného).

Započtení doby péče do „odpracovaných let“ se týká pouze osob blízkých nebo asistentů sociální péče; u asistentů sociální péče se započítává doba péče do „odpracovaných let“ až od 1. 9. 2018, před tímto datem se doba nezapočítává.
Za osoby blízké se považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů (druhý manžel/manželka vašeho rodiče nebo druhý manžel vaší tchyně/tchána).

Asistentem sociální péče může být kdokoliv, kdo v oblasti poskytování péče nepodniká; může to být někdo z vašich vzdálenějších příbuzných (teta, strýc, sestřenice, bratranec atd.) nebo někdo z okruhu vašich přátel, známých či sousedů. Podmínkou je ovšem sepsání smlouvy o poskytování péče mezi asistentem a osobou, která péči potřebuje (nebo jejím zákonným zástupcem či opatrovníkem).

Z hlediska důchodu se péče o závislou osobu (tedy osobu, která pobírá příspěvek na péči) zohledňuje dvěma způsoby, podle toho, zda poskytování péče trvalo před vznikem nároku na důchod alespoň 15 let nebo méně.

Pokud poskytování péče trvalo méně než 15 let, máte možnost zažádat si při podání žádosti o starobní či invalidní důchod alespoň o vyloučení doby péče – to je výhodné zejména v případě, že pečující osoba dosahovala v době péče nízkých nebo nulových výdělků – vyloučením doby péče dojde k tomu, že tyto nízké výdělky nebudou při výpočtu důchodu zohledněny a celkový výdělek se nebude rozpočítávat i na vyloučenou dobu. I v případě, že si necháte dobu péče (resp. výdělky z této doby) vyloučit, bude Vám doba péče započtena jako „odpracované roky“.
Při výpočtu starobního důchodu se vychází ze všech výdělků od 1. 1. 1986, ze kterých jste odvedli sociální, resp. důchodové, pojištění. Výdělky se poté rozpočítají na období od 1. 1. 1986 do 31. 12. 2018 (podání žádosti o důchod v roce 2019), tedy celkem na 33 let. Pokud jste však v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2018 poskytovali péči a neměli jste v této době vysoké výdělky, je dobré nechat si dobu péče vyloučit. Vaše výdělky se pak budou rozpočítávat pouze na období do 31. 12. 2009, tedy na 24 let.

Pokud poskytování péče trvalo alespoň 15 let, je proveden tzv. srovnávací výpočet, tedy dva typy výpočtu výše důchodu:
a) vyloučení doby péče (tedy stejný postup jako u osob, které pečovaly po dobu kratší než 15 let – viz výše uvedené informace)
b) započtení částky příspěvku na péči jako příjmu při výpočtu důchodu – za příjem po 31. 12. 2006 bude považována částka odpovídající příspěvku na péči osoby, o kterou pojištěnec pečoval. Úhrn těchto částek za kalendářní rok se přičítá k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce stanovenému za daný kalendářní rok (k příjmům). Za příjem před 1. 1. 2007 je považována částka 96 000 Kč, péče o závislou osobu celý kalendářní rok, úměrně tomu se snižuje vypočtená částka.

K příjmům před 1. 1. 2007 se za daný kalendářní rok připočítá částka 96 000 Kč ročně (pokud péče o závislou osobu celý kalendářní rok, úměrně tomu se snižuje připočtená částka), k příjmům po 1. 1. 2007 se za každý kalendářní měsíc připočítá částka příspěvku na péči osoby, o kterou pečující osoba pečovala.

Částky důchodu vypočtené výše uvedenými způsoby jsou porovnány, a posléze je přiznán důchod v té výši, která je pro vás finančně výhodnější.

Výhodnější výpočet důchodu pečujících osob se týká všech pečujících, kterým byl důchod (starobní nebo invalidní) přiznán po 1. 1. 1996. Pečující, kterým byl důchod přiznán mezi 1. 1. 1996 a 31. 12. 2009, ovšem musí o přepočet částky důchodu se zohledněním péče požádat na OSSZ.

Dříve platila pro nahlášení poskytování péče kvůli zohlednění v rámci výpočtu důchodu závazná lhůta 2 let po skončení péče, nicméně tato lhůta již neplatí – poskytování péče tedy můžete nahlásit kdykoli po jejím skončení, až budete podávat žádost o důchod (nebo v průběhu poskytování péče, pokud žádost o důchod podáváte v době, kdy péči ještě poskytujete).

 

Kateřina Bulantová

Poradna pro život s postižením

http://www.ligavozic.cz/sluzby/poradna

 

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

CAPTCHA


*