Zima je hezká, kdykoli se smějete

18.12.2018

Výhoda zimy tkví především v kouzlu Vánočních svátků, které mají zase tu nevýhodou, že po nich nepřichází jaro, nýbrž také zima. A zimu já nemám rád. Nelze přírodě upřít, že mi každý rok věnuje dostatek času pro to, abych se stihl s létem rozloučit. Odvyknout si od léta rozevlátého v krátkých rukávech. Zima je jiná. Zima je přísná. Zima mnohem častěji varuje před chybami a jen velmi zřídka je odpouští.

 

Považte, co říkají titulky internetových článků: „Na vozíku v zimě? Připravte se na problémy!“ nebo „Sníh odřízl vozíčkáře od běžného života!“ S příchodem zimy začíná pro většinu vozíčkářů těžký čas. Trubky rámu vozíku jsou ledové jako zábradlí před obecnou školou. Střežte se k nim přikládat jazyk! A až napadne sníh, to bude teprve mela. Sněhová barikáda bude nahrnuta v místě, kde jsem ještě před několika měsíci jezdil po vyhřátých dlaždičkách. Na Vánoce dostanu zimní gumy, které už na Štěpána budou mít vzorek zalepený mokrým sněhem. Elektrický vozíček je sice těžší, silnější a rychlejší, ale když zapadne, jeho váha stane se mu spolehlivým hrobníkem. Je lepší raději spočinout v hřejivém bezpečí svého pelíšku, než s pocity polárníka „vyderzaj pioněr“ ztrácet se ve sněhu, mrazu a blbé nálady. Doporučení silničářů „Raději nevyjíždět!“ mohlo by být platné pro vozíčkáře po celou zimu.

 

Takhle bych mohl pokračovat až do konce tohoto příspěvku. Zima ale může být i hezká, přestože je přísná a neodpouští. Třeba když sedím ve voze a projíždím zasněženou krajinou. Všechna okna včetně zrcátek promění se v obrazovky, na kterých se promítá nový dokument national geographic o krásách zimní přírody. Totéž platí, když jedu vlakem nebo autobusem. Zima je pěkná, když se sněhové vločky snáší do svitu pouliční lampy a já se svým vozíčkem do čerstvé pokrývky jako první tisknu jeho stopy. Zima je pěkná, když mě čepice na uších hřeje jako topení, kelímek se svařeným vínem mám vetknutý do dlaní a jsem s někým, s kým jsem rád. Krásná je zima jako léto, když mě hřeje teplo termálních vod a ztrácím se v páře snášející se nad hladinou venkovního bazénu.

Zima je totiž hezká, kdykoli se smějete. I internet píše o zimě hezčí titulky: „To je frajer! Vozíčkář udělal salto na lyžích.“ Chlapec po úraze nezapšknul, a místo toho, aby začal lyže nenávidět, znovu na ně naskočil.

 

Pořád platí, že zimu jako celek rád nemám. Je ale správné nemít rád celek, když je v něm tolik k líbení? Tak ať už jste lyžař, jezdec, pecivál nebo zimní vězeň, obklopujte se radostmi, které vás na zimě těší. Hledejte ty největší maličkosti, z kterých mít radost. A pokud vás na zimě přeci jen nic netěší, těšte se na rozevláté léto v krátkých rukávech. Protože těšit se znamená těšit sám sebe, a to není nikdy na škodu.

 

Václav Uher

autorův blog: www.zalitykaktus.blogspot.cz

 

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

CAPTCHA


*