Nadvláda rychlosti není bez trablů a pochybností

31.10.2018

Je v hlavách lidí, kuchařských receptech i učebnicích. Zabydlela se ve slibech politiků, ambicích manažerů, představách tvůrců reklamy. Vládne internetu i životnímu stylu. Je nemožné ji ignorovat, soupeřit s ní, natož ji předhonit. Rychlost – dominantní vlastnost dneška, který zapomíná na výhody pomalejšího běhu událostí.

Kvůli tomu, aby člověk pobyl ve vlaku třeba z Ostravy do Brna o dvacet minut méně, se investují stovky miliónů korun. Jazykové školy slibují, že naučí i naprostého začátečníka anglicky snadno a rychle. Matky s novorozenětem a rozjetou kariérou chtějí být co nejdřív zpátky v zaměstnání, aby udržely krok, či spíš běh s dobou. Ale důsledky hektického tempa nejsou jen pozitivní: pro jazykové dovednosti platí „lehce nabyl, lehce pozbyl“, maminy v profesním poklusu často ztrácejí intenzivní kontakt se svým dítkem. A pasažér ve vlaku si na notebooku stihne vyřídit míň e-mailů.

 

Nesporné přednosti

Rychlost sama o sobě prostě není bez problémů. Ale samozřejmě má četné kladné stránky. Je prospěšná ve vývoji léků, ochraně ohrožených přírodních oblastí či zavádění alternativních zdrojů energie… Až neuvěřitelný je v novém tisíciletí vývoj kompenzačních pomůcek pro zdravotně postižené lidi. Neslyšící mívají na veřejných akcích k dispozici simultánní přepis na plátno či na tablet, zcela ochrnutý člověk může dnes ovládat počítač hlasem, jazykem, dokonce i pohybem oka. K mechanickým vozíkům lze dokoupit přídavný elektrický pohon, díky němuž i kvadruplegik zvládne bez fyzické dopomoci vyjet na velký kopec. A možná není daleko doba, kdy se po silnicích začnou prohánět samořiditelné automobily, kterým bude vozíčkář jen udílet pokyny a kontrolovat funkčnost…

Se všudypřítomným důrazem na spěch a úspěch souvisí nápad novelizovat zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Přišla s ním Česká asociace paraplegiků: v létě přesvědčila poslance sociální demokracie, aby podali návrh, který změní povolenou rychlost elektrických vozíků ze stávajících 6 na 15 kilometrů za hodinu. Stále víc tělesně postižených lidí má totiž výkonnější vozík, a pokud by legislativa zůstala stejná, musely by ortopedické čtyřkolky jezdící rychleji, než je uzákoněno, být evidovány jako motorové vozidlo.

 

Princip pomalého spěchu

Návrh je to diskutabilní. Oněch 15 kilometrů za hodinu je zhruba rychlost běžícího desetiletého chlapce. Kdyby takhle uháněla osoba na električáku po chodníku přeplněném lidmi, ohrožovala by sebe i kolemjdoucí. Zvlášť pokud by měla (jako mnozí uživatelé vozíku) poruchu motoriky a ruce s omezenou schopností pohotové reakce.

Na druhé straně je jasné, že těch stanovených 6 kilometrů, odpovídajících rychlé lidské chůzi, není v souladu s parametry moderních električáků ani s požadavky zejména mladších vozíčkářů. Nadto při pohybu venku běžně nastávají situace, kdy člověk na vozíku potřebuje zrychlit: třeba aby zdolal přechod přes silnici nebo stihl nastoupit do tramvaje.

Je tedy nutné najít kompromis, což uznala i Národní rada osob se zdravotním postižením. Pokud se, vážení čtenáři, chcete k téhle záležitosti vyjádřit, seznamte se s návrhem zákona a důvodovou zprávou (http://www.nrzp.cz/images/PDF/Poslanecky_tisk_278.pdf) a pak zašlete své argumenty na adresu nrzpcr@nrzp.cz.

Protikladem rychlosti je pomalost. A protiklady se nejen přitahují, ale také navzájem ovlivňují. Pomalost se může snoubit s rychlostí, jakkoli to vypadá zvláštně. Optimálním kompromisem u elektrického vozíku tak možná bude rychlost 10 či 11 kilometrů v hodině. Kdo s takovým řešením nesouhlasí, toho jedno anglické přísloví nabádá: Spěchej pomalu, ať jsi dřív doma!

Miloš Pelikán

 

S nápadem prosadit v zákoně vyšší rychlost električáku přišla iniciativa antiBRZDA

 

Chybička se vloudila, samozřejmě nechtěně. V minulém komentáři o rychlosti coby typické vlastnosti dneška jste se dočetli, že o poslaneckou iniciativu na zvýšení rychlosti elektrického vozíku v zákoně se zasloužila Česká asociace paraplegiků (CZEPA). Jde o nepravdivé tvrzení, ačkoli ho zveřejnila Národní rada osob se zdravotním postižením.

Autora komentáře na to upozornila Hana Sixtová, sociální pracovnice CZEPA. Citujeme z jejího vyjádření: „Jak jsem informovala předsedu NRZP ČR pana Václava Krásu i uživatele komunitního portálu Vozejkov.cz, nebyla to CZEPA, kdo inicioval u poslanců novelu zákona. Zvýšení rychlosti elektrických vozíků podporujeme, ale považujeme za vhodnou maximální rychlost 10 km/hod, ideálně s možností individuálního nastavení. Celé naše stanovisko, jak jsme ho zaslali předkládajícím poslancům parlamentu, zájemci najdou zde: http://www.vozejkov.cz/Articles/detail/navrh-zakona-o-rychlosti-voziku/. Pro příznivce zvýšení rychlosti může být užitečný i odkaz na iniciativu Víc než šest: http://www.vicnezsest.cz/.“

Kdo si projde ten druhý odkaz, zjistí, že hlavní zásluhu na tom, že poslanci usilují o změnu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, má iniciativa antiBRZDA. Ta otevřeným dopisem letos v létě vyzvala ministra dopravy, aby inicioval změnu zákona. A právě od něj se téma nejspíš dostalo k několika poslancům, kteří se rozhodli zvednout hozenou rukavici… Kontaktní osobou antiBRZDY je Karolína Chovancová, e-mail: karolina.chloubova@gmail.com.

Pro úplnost dodejmě, že samotné téma rychlosti električáku má širší kontext a souvisí také s přístupem zdravotních pojišťoven k úhradě kompenzačních pomůcek.

Miloš Pelikán

 

 

 

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

CAPTCHA


*