Na internetu je všechno. Informace o kulturních akcích ze všech koutů republiky naservírované až do obýváku. To je sice hezká věc. Ale kapela nepřijede ke mně domů a nesehraje na gauči skvělý koncert jen proto, že kvůli mému hendikepu to mám s dopravou lehce složitější. Jasně, můžu se dívat na přímý přenos v televizi nebo na obrazovce počítače, ale to nechci. Chci zažít atmosféru, chci být součástí zážitku přímo na místě.
Chci moc? Spíš ne. Spíš je to normální. Lidi chodí na koncerty, když chtějí.
Jenže pro hendikepované to znamená podstoupit několik kroků, které jsou nutné k tomu, aby nakonec svého oblíbeného interpreta opravdu slyšeli. Musíte zjistit, zda je hala, sál či divadlo bezbariérové. Pak vás čeká daleko důležitější práce – sehnat někoho, kdo s vámi půjde. Osobní asistent nemá čas, jeden kamarád taky nemůže a další prostě nemá rád jazz. A vy chcete na jazzový koncert. Vypadá to, že si budete muset nechat zajít chuť a vzít zavděk cédéčkem, které vám pustí osobní asistent těsně předtím, než odejde.
Teď je tu však ještě jedna možnost, jak se na koncert přece jen dostat. Obloukem se trošku dostávám zase k tomu, že na internetu je všechno. Na webu je totiž také stránka www.spolumat.cz
Jedná se o komunitní server, který funguje na myšlence hledání a nabízení doprovodu na různé kulturní akce. Stačí si založit profil, určit, zda pomoc potřebujete, či jste schopni asistovat, a pak už jen můžete chystat večerní róby do divadla či ležérní oblečení někam na klubovou scénu.
Někdo, kdo bude chtít navštívit stejnou akci jako vy, se určitě najde. Marek Baxa, duchovní otec celého projektu, totiž říká: „Zábava spojuje lidi.“ Právě s ním jsem si o Spolumatu povídala.
Co vás přivedlo na nápad Spolumatu?
Myšlenka založit server SpoluMat je stará tak dva roky. Na koncerty, divadla a jiné akce baví chodit každého, ale někteří naši kamarádi to nemají tak snadné jako my. Pokud chci jít na koncert, stačí se rozhodnout a jdu. Pro lidi na vozíku nebo nevidomé je to těžší a občas se kvůli tomu na tyto akce nedostanou. Napadlo nás, že by bylo skvělé propojit mezi sebou lidi s hendikepem, kteří by na koncert či jinou akci jít chtěli, ale sami si z různých důvodů netroufají spojit se s lidmi, kteří tam jít chtějí také a jsou ochotní pomoci.
Vycházíme i z toho, že mezi našimi známými je mnoho lidí, kteří chtějí pomáhat, ale buď neví jak, nebo se nechtějí “upisovat” jako dobrovolníci na dlouhou dobu. Pokud již ale jdou na koncert, tak s sebou klidně někoho vezmou a pomůžou mu.
Inspiroval jste se u podobných webů, jako je například Spolujízda?
Přesně tak, jeden ze zdrojů inspirace byly takovéto servery. Sdílení aut pro cestování z bodu A do bodu B, couchsurfing (přespání v cizině u různých lidí doma) a další komunitní weby nabízející vzájemnou výpomoc mezi „neznámými“ lidmi pro nás byly ukázkou, že webové komunity také mohou fungovat. Z těchto webů jsme rovněž převzali filozofii a náhled na pravidla, která by jednotliví účastníci měli dodržovat.
Budete zájemce nějakým způsobem prověřovat, nebo spoléháte na to, že lidé nehodlají zneužívat situace?
Smyslem webu je zprostředkování setkání mezi dvěma dospělými, rozumnými lidmi, kteří budou ochotní jít spolu na koncert. Doufáme, že ani jedna ze stran nebude zneužívat této situace a že si dokážou říct, pokud jim něco nebude příjemné. Na druhou stanu je nutné si být stále vědom svých limitů a zodpovědnosti sám za sebe. Součástí webu www.spolumat.cz je i hodnocení proběhlých setkání, které bude zobrazené dalším uživatelům. To proto, aby bylo možné sdílet zkušenosti se všemi, kteří již někoho doprovodili.
Kdo kromě vás za projektem stojí?
Za projektem stojí parta kamarádů – část z nich jsou skauti, část jsou lidé se zkušenostmi s asistencí pro různě mentálně i tělesně postižené klienty. Spolupracujeme s různými organizacemi, které sdružují klienty s různým znevýhodněním, a zároveň i s organizacemi, které pracují s mladými lidmi.
Jaké máte cíle? Kdy budete spokojeni a řeknete si: „Takto jsme to chtěli“?
Cíle pro následující půlrok nemáme malé. Chtěli bychom, aby se mezi sebou potkalo co nejvíc lidí a zároveň aby byli všichni s naším projektem spokojeni. V současné době jsme orientováni převážně na Prahu, ale chtěli bychom se rozšířit minimálně do krajských měst.
Vy sám se s vozíčkáři potkáváte? Co si myslíte o situaci hendikepovaných v České republice?
Několik z mých kamarádů jsou vozíčkáři, takže z jejich vyprávění vím o množství bariér, které jim znepříjemňují život. Máme pocit, že stát nemůže zajistit všechno a že je nutné postupnými kroky pomáhat zlepšit svět okolo sebe. Pokud se lidé budou ozývat a říkat, co by chtěli, tak se, podle mého názoru, podaří spoustu bariér odstranit.
Kdybyste měl jednou větou charakterizovat, co je na Spolumatu nejlepší…
Právě to, že zábava spojuje lidi.
Ladislava Blažková
