Současná situace bere lidem s těžkým postižením svobodu volby a je neudržitelná

21.2.2018

Senát v únoru projednává návrh novely zákona o sociálních službách. Pro lidi s těžkým zdravotním postižením je nejdůležitější novinkou zvýšení příspěvku na péči ve IV. stupni. Zejména o něm jsme hovořili s jednou z nejpovolanějších osob: s Erikem Čiperou, ředitelem neziskovky Asistence, která pomáhá hlavně vozíčkářům žijícím v Praze a blízkém okolí.

 

Hlavní činností vaší organizace je poskytování osobní asistence lidem s tělesným či kombinovaným postižením, zejména vozíčkářům. Kolik máte aktuálně klientů? A kolik z nich (procentuálně) pobírá každý měsíc příspěvek na péči ve IV. stupni?
Nedávno jsme odevzdávali vyúčtování grantů a dotací za rok 2017. Celkem jsme poskytli 131 klientům 35 176 hodin osobní asistence. Třetina z nich, konkrétně 41, je ve IV. stupni.

 

Jakou částku v současnosti hradí váš klient za hodinu poskytnuté asistence?
Jde o 110 Kč za hodinu, když asistence trvá déle než dvě hodiny. U asistencí kratších než dvě hodiny a rovněž u víkendových, svátečních a nočních asistencí je to 130 Kč za hodinu.

 

Příspěvek ve IV. stupni může být přiznán osobě úplně závislé na pomoci druhé osoby, která potřebuje celodenní péči. Pokud nynějších 13 200 korun rozdělíme stejnoměrně na každý den v měsíci, kolik hodin péče denně si z něj váš klient zaplatí?

Když bychom to takto stejnoměrně rozdělili, tak to vychází na 434 Kč na den, což jsou skoro přesně 4 hodiny osobní asistence za 110 Kč na hodinu nebo 3,34 hodiny za 130 Kč na hodinu podle našeho ceníku.

Nelze udržovat současný stav, kdy každý, kdo potřebuje více než 4 hodiny osobní asistence denně, se dostává do dluhové pasti.

Je tedy zřejmé, že většinu hodin v měsíci si musí člověk s úplnou závislostí zajistit péči „nějak jinak“. Nejčastěji mu pomáhají zdarma členové rodiny, kamarádi, životní partner. Ale mnoho hodin asistence dostává váš klient na dluh, který narůstá. Jaká je průměrná zadluženost vašich klientů pobírajících příspěvek ve IV. stupni? A jak se takový dluh dá řešit?
Při eventuálním nezaplacení faktury za daný měsíc klienta na nedoplatek upozorníme. Ale nepřestaneme asistenci z tohoto důvodu poskytovat. Domlouváme se na splátkách a dalších možných způsobech řešení, případně i na úpravě rozsahu této služby. Řešení vlastních financí je samozřejmě velice častá a podstatná otázka v životech našich klientů.

 

Jsou mezi vašimi klienty tací, kteří si doplácejí asistenci ze svého výdělku v zaměstnání či podnikání? A pokud ano, kolik jich zhruba je?
Popravdě do finančních otázek jednotlivých klientů takto nenahlížíme.

 

Najdou se mezi klienty i lidé zdatní ve shánění sponzorů na zaplacení asistence?
Ano, je mnoho takových, kteří s úspěchem oslovují sponzory, nadace, hledají další zdroje, protože z příspěvku na péči nepokryjí vše, co potřebují.

Nakolik vaše organizace pomáhá těžce zdravotně postiženým lidem řešit nedostatek peněz na zajištění nezbytné asistence? Jak úspěšné jsou vaše dosavadní kampaně, kolik hodin asistence kolika lidem jste loni dokázali uhradit z jejich výtěžku?
V Asistenci nevybíráme finanční prostředky pro jednotlivé klienty. Když jsme to v minulosti dělali, bylo nám to vytknuto jako postup, který není ke všem klientům rovný. Působíme víc podporou ve vyhledávání zdrojů, při orientaci se v možnostech, které nabízejí nadace. Oblast financí je jednou ze stěžejních, kterými se zabývají naše sociální pracovnice v rámci sociální rehabilitace. Kromě nadací jde o hledání dalších možností včetně pracovního uplatnění, které může finanční situaci klienta výrazně zlepšit.

 

Potýká se i vaše organizace s nedostatkem osobních asistentů? A jak mu případně čelíte?
Asistenty nabíráme v podstatě nepřetržitě. Souvisí to i s tím, že v naší organizaci ve velkém zapojujeme i studenty vysokých škol. Ti jsou velice motivovanými a schopnými zaměstnanci, avšak s omezenými časovými možnostmi, navíc během roku kolísavými ve zkouškovém období a během prázdnin. Dlouhodobě se nám tato spolupráce osvědčuje, navíc v Praze je studentů velké množství.

Druhým rokem realizujeme kampaň asistujeme.cz Jde o sérii aktivit motivujících k zapojení nové zájemce: využíváme k tomu hraných spotů, fotografií a dalšího obsahu na sociálních sítích i ve veřejném prostoru. Vytvořili jsme webovou stránku asistujeme.cz, kde si každý může najít poskytovatele asistence ve svém kraji a zapojit se. Tímto způsobem došlo v minulém roce k více než 500 kontaktům po celé České republice. Téma asistování bude i předmětem debaty, kterou pořádáme v Knihovně Václava Havla 19. února. Vystoupí na ní jak lidé, kteří asistenci využívají a organizují si ji sami nebo od poskytovatele, tak asistenti. Název hovoří za vše: „Asistence jako životní styl.“

Píšeme senátorům, aby zvýšení příspěvku na péči podpořili, další pozitivní změny jsou totiž v nedohlednu.

Kolik těžce zdravotně postižených lidí jste museli loni odmítnout? A kolik jich právě evidujete?
V minulém roce jsme museli z kapacitních důvodů odmítnout 35 zájemců o osobní asistenci. Do dubna jsme ještě doplňovali rozšířenou kapacitu a od té doby jsme již nuceni odmítat. Zájem je velký a stále roste. Souvisí to se stárnutím populace a tím, že nikdo nechce odcházet do pobytových zařízení ústavního typu. V blízké budoucnosti půjde o naléhavé téma k řešení.

 

Do jaké míry by situaci zlepšilo zvýšení příspěvku na péči ve IV. stupni na 19 200 korun měsíčně, které obsahuje senátní návrh novely zákona o sociálních službách?
Oproti současnému stavu je to zvýšení o 6000 Kč měsíčně neboli nějakých 50 hodin osobní asistence. Každé zlepšení je vítáno, kéž by se to podařilo! Píšeme senátorům, aby tento návrh podpořili, další pozitivní změny jsou totiž v nedohlednu. Nevšiml jsem si, že by dostupnost potřebné péče byla mezi hlavními tématy politických stran, ale možná se situace změní díky tomu, že se téma sociálních služeb dostane na stůl díky nynějšímu projednáváním v Senátu.

 

Jaká měsíční částka by v současnosti zcela uhradila celodenní poskytování osobní asistence klientovi?
Velice záleží na konkrétních potřebách konkrétního člověka. Kdybychom postupovali čistě matematicky, tak by to vycházelo na necelých 3 000 Kč za 24 hodin. Nesetkal jsem se ale zatím s  člověkem, který by službu v podobném rozsahu využíval.

 

Jak by mělo vypadat optimální řešení výše příspěvku na péči v zákoně? Mohl by jím být dobře nastavený valorizační princip?
V mých očích je ideálním takový stav, kdy bude mít každý možnost čerpat tolik péče a podpory, kolik skutečně potřebuje. Nemám k tomu konkrétní návrh. Snad další, vyšší stupně závislosti na péči v zákoně. Není ale možné udržovat současný stav, kdy každý, kdo potřebuje více než 4 hodiny osobní asistence denně, se dostává do záporných čísel. Tato situace nutí lidi k pobytu v ústavních zařízeních, kam nechtějí. Bere jim svobodu, kterou jim ale garantuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením!

Česká republika patří k ekonomicky nejvyspělejším zemím světa, tak se musíme více snažit hledat nové a lepší cesty. Základem je, aby nikdo nepropadl sociálním systémem až na dno. Poslední musí být prvními: ti, kteří potřebují největší péči a podporu, ji musejí dostat v odpovídajícím rozsahu. Abychom se mohli sami sobě podívat do očí.

Miloš Pelikán

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

CAPTCHA


*