Dvojlístek ZŤP-S + sprievodca mám v ruce, vozík je v autě, průkaz ZTP/P a parkovací lístek v peněžence. Nezbývá tedy, než vyrazit směrem k trenčínskému letišti. Právě tady se totiž koná sedmnáctý ročník multižánrového festivalu Bažant Pohoda. A my jsme se sem vydali nejen za hudebními zážitky, ale také prozkoumat, jaké podmínky organizátoři připravili pro návštěvníky se zdravotním znevýhodněním.

11. červenec je tu a brány festivalu se otevřely. Po 4 letech se vracím „na místo činu“, a tak jsem plná očekávání. O tom, že budu svědkem mnoha kvalitních koncertů, nebylo pochyb. Ostatně organizátoři lákali na Nicka Cavea, Atoms for Peace, Kate Nash, Kaiser Chiefs anebo Bloc Party. Bohatý byl také doprovodný program: odpočinkové zóny, let balónem, přednášky, kino či stolní fotbal. Otazník se však snášel spíše nad tím, jak si akce povede z hlediska bezbariérovosti a nakolik organizátoři mysleli na pohodlí návštěvníků s handicapem.

A jak to celé dopadlo? Jsme na trenčínském letišti. Po předložení parkovacího lístku, který si museli zakoupit všichni účastníci festivalu cestující autem, a průkazu ZTP/P jsme obdrželi VIP parkovací nálepku. Ta nám umožnila zaparkovat v prvním sektoru, jenž se nacházel hned u vstupní brány. Tam nám bylo sděleno, že pro osoby na vozíku, těhotné ženy a rodiny s dětmi do 12ti let je na festivalu speciální vchod (který zároveň sloužil i jako východ). Díky tomu jsme přednostně obdrželi identifikační náramek, bulletin a mohli jsme tak vstoupit do centra dění.

Samotný areál je víceméně bezbariérový, neboť je tvořen převážně betonovým povrchem. Proč tedy slovíčko „víceméně“? Stánky s občerstvením, nápoji i mnohé doprovodné akce a atrakce (např. kolotoče, stany s literárním, divadelním či hudebním programem, promo stánky, speaker corner aj.) byly umístěny na travnaté ploše, jež byla poměrně hrbolatá, takže jízda po tomto povrchu nebyla na mechanickém vozíku zcela ideální. Pravdou ale je, že se na něj dalo postupně zvyknout a nadto poskytoval příjemné útočiště, když jsme se rozhodli sledovat program zpovzdálí (u každé stage i ve stanech byly umístěny obrazovky přenášející dění z pódia).

Ti, co chtěli muzikanty sledovat z bezprostřední vzdálenosti, nemuseli zoufat. „Upozorňujeme, že pro lidi na vozíčku je u Bažant stage připravená speciální plošina, na níž se dostanete přes backstage,“ informoval ředitel festivalu, Michal Kaščák, v průběhu druhého a třetího festivalového dne. Možná, že jej k tomuto oznámení inspirovala skutečnost, že ještě ve čtvrtek večer jsme koncert Kaiser Chiefs sledovali ze zmíněné plošiny jen já a můj doprovod. Příjemným bonusem tu byla také bezbariérová toi-toi nacházející se několik metrů od plošiny. Nelze však nevzpomenout jednu kuriózní situaci, jíž jsme byli svědky v pátek v noci, těsně přes koncertem Atoms for Peace. „Dobrý večer, stala se nám taková nepříjemnost – někdo ukradl nájezd na plošinu,“ oznámila nám omluvným hlasem jedna z organizátorek. „Na plošinu ale máte nárok, takže Vás tam ochranka vysadí,“ dodala. Všichni tak mohli z bezprostřední vzdálenosti naslouchat instrumentálním dovednostem Thoma Yorka či Fley z Red Hot Chili Peppers.

Plošina se však nacházela také u Orange stage a na taneční scéně byli vozíčkáři vpuštěni do prostoru mezi pódiem a zábranami. Lze tedy říci, že v tomto ohledu byl festival zvládnutý takřka na výbornou. Výhodou bylo také to, že pokud vozíčkář nemohl mít u sebe na plošině doprovod, dopomoc mu byla poskytnuta od dobrovolníků anebo ochranky.

Co ale ostatní aspekty bezbariérovosti? Vezměme si pod drobnohled třeba toalety. „Ty toiky, to je kulturní zážitek,“ zhodnotil situaci jeden z návštěvníků, zatímco si do dlaní mačkal dezinfekční gel, který byl k dispozici u každé toi-toi zóny. A nutno podotknout, že také já jsem mu brzy musela dát za pravdu. Od organizátorů jsem na základě předešlé e-mailové komunikace měla potvrzeno, že se v areálu nachází speciální toi-toi určená pro osoby se zdravotním postižením. Celkově jsme je v areálu objevili tři, přičemž v jedné z nich byla madla daleko od sebe, takže jsem potřebovala dopomoc od doprovodu. „Letos je to tu s toikami hrozné, loni jich tu bylo víc,“ dodala paní na elektrickém vozíku, od níž jsme si půjčovali klíč k toaletě, a která hrála ve stánku Organizace muskulárních dystrofiků šachy. Kousek od ní někteří odvážlivci neodolali výzvě „Vyskúšaj si ma“ a vydali se poznávat krásy festivalu na vypůjčeném mechanickém vozíku anebo zvědavě pokukovali po figuríně s ovázanými končetinami.

Když pak na Bažant Pohodu padla tma, proměnila se v bludiště. „Průchozí plochy jsou málo osvětlené. Když nadto tlačím tebe na vozíku, je to katastrofa,“ stěžoval si zcela právem můj doprovod, zatímco jsme se v nočních hodinách prodírali davy. Nakonec se nám to zdařilo. Velký podíl ale na tom měli také ohleduplní návštěvníci, kteří se nám snažili uvolnit cestu.

Je tedy Bažant Pohoda vhodná pro osoby na vozíku? Netřeba zdůrazňovat, že nenajdeme dva stejné lidi se zdravotním znevýhodněním. Proto nemůžu s jistotou prohlásit, že byste pohyb po areálu (ne)zvládli. Velmi záleží na vašich pohybových možnostech a také na tom, jestli se na Pohodu vydáte sami anebo s doprovodem. Nepochybuji ale, že na základě této reportáže dokážete sami odhadnout, jestli by pro Vás byl festival vhodný. Já osobně však mohu říci, že i přes výše uvedené nedostatky jsem si Bažant Pohodu užila. Skvělá hudba, usměvaví lidé, ochotní organizátoři a atmosféra, která tam panovala, mi vlila energii do žil. Pohoda tedy beze zbytku naplňuje podstatu svého názvu. Osmnáctý ročník se koná 10-12-7.2014 – věřím tedy, že se s některými z Vás v Trenčíně uvidím. Stojí to za to!

Magdalena Hanková