Statistici: Přes milion lidí v České republice má zdravotní postižení

18.4.2014

Zvýšení počtu zdravotně postižených osob v České republice, přibývající počet vrozených postižení, zvýšení počtu vzdělaných lidí s hendikepem. To jsou zajímavé ukazatele, které zveřejnil v polovině dubna Český statistický úřad. Vyhodnotil je z registrů praktických lékařů a ústavů sociální péče a upozornil tak ve srovnání s rokem 2007, kdy se konalo první šetření, na zajímavé trendy.

Počet lidí, kteří mají vrozené nebo získané zdravotní postižení, překročil hranici jednoho milionu, celkem činí 1 077 673 lidí a tvoří 10,2 % z celkové české populace. V roce 2007 bylo zaznamenáno 9,8 % obyvatel se zdravotním postižením. Za zdravotně postiženého pak považují statistici člověka, který má tělesné, smyslové či duševní obtíže a kvůli nim i omezení déle než rok.

Jaké příčiny má nejčastěji hendikep Čechů? Převážné většině z nich komplikuje život nemoc, na druhém místě je stáří a s ním spojené komplikace. Hned na dalším místě jsou vrozené vady, až za nimi se umístily úrazy.

Stoupl i počet vrozených vad, v roce 2007 se jednalo o necelých jedenáct procent, v současnosti má 14 % postižených vrozený hendikep. Například v roce 2011 se podle Ústavu zdravotnických informací a statistik v ČR narodilo 4794 dětí s vrozenou vadou, což představuje 441 narozených s vrozenou vadou na 10 tisíc živě narozených. Častěji se vrozené vady vyskytují u chlapců než dívek a u dětí matek ve vyšších věkových skupinách.

Do výsledků se tak podle odborníků promítá stárnutí společnosti. Vliv může mít i to, že lidé mívají potomky později, což se může odrazit ve zdravotním stavu dětí. Nejčastěji postižení zapříčiní nemoc, loni byla důvodem hendikepu u zhruba 800 tisíc osob. Průměrně člověk se získaným postižením žije 12,4 roku.

2Zajímavá jsou i čísla o způsobu života těchto lidí. 80 % hendikepovaných žije v běžném bytě. Bariéry tedy musí řešit operativně. V bezbariérově upraveném bytě žije jen necelých sedm procent lidí, přičemž téměř 30 % OZP má právě tělesné postižení. Zdravotně postižení žili nejčastěji ve společné domácnosti s manželem či manželkou (36 %). Druhým nejčastějším typem je single bydlení (19 %).

Kompenzační pomůcky, které mají v procesu rehabilitace a začleňování do společnosti rozhodující úlohu, potřebovalo téměř 39 % osob se zdravotním postižením, naopak 45 % postižených se bez zdravotních pomůcek obešlo.

Dvě pětiny osob s postižením byly plně soběstačné. Bez pomoci se naopak neobešlo 11 % lidí se zdravotním handicapem. Naprosto převažuje péče od rodiny, a to několikanásobně. Bez zajištění péče je pak devět procent lidí. Nejhorší byla situace u téměř 18 tisíc osob s těžkým a velmi těžkým postižením, které byly zcela bez pomoci.

Při zjišťování typu dávek a příspěvků, které lidé pobírají, se ukázalo, že největší podíl tvoří invalidní důchody ve 3. stupni, i když ve srovnání s rokem 2007 jejich počet o deset procent klesl. 21 % hendikepovaných pobírá příspěvek na péči, 12 % pak příspěvek na mobilitu.

3

Téměř 70 % lidí s hendikepem nepracuje a pobírá invalidní důchod. Zaměstnání má jen 9 % osob, 8,6 % jsou pracující důchodci. 2,3 % lidí s hendikepem studuje. Ovšem celkově lze říct, že stupeň dosaženého vzdělání stoupá, mezi hendikepovanými přibývá hlavně středoškoláků, o necelé dvě procenta přibylo i vysokoškoláků.

1

(ata)

 

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

CAPTCHA


*