Vozík? Udělej si sám

28.2.2019

My, kteří jsme trávili dětství v komunistických ústavech, si ještě dobře pamatujeme, co znamená nedostatek vozíků. Na oddělení byl pro několik dětí jenom jeden a ten se půjčoval jen jako odměna za dobré chování. Moc dobře si pamatuji na ten pocit, když jsem konečně dostal “ten svůj”.

V druhé, méně šťastné půlce našeho světa, žijí miliony lidí, kteří na vozík díky své chudobě nedosáhnou a zůstává pro ně nesplnitelným snem. Rozhodl jsem se trochu provětrat internet a zjistit, jak je vlastně možné si vozík levně svépomocí postavit. Seřadil jsem je pro vás podle technologické náročnosti.

 

Nákupní vozík – skvělý základ

V thajských chudinských slumech žije údajně 80 tisíc lidí, kteří by z různého důvodů potřebovali vozík, ale nemůžou si ho dovolit. Jeden místní designér vymyslel primitivní vozítko vytvořené z nákupního vozíku, které je prakticky zadarmo. Pořídíte si vyřazený nákupní vozík, které rozdává místní firma Tesco Lotus. Pak už potřebujete jen běžné nářadí, trochu šikovnosti a svářečku, kterou najdete v každé autodílně. Tvůrce umístil video s detailní postupem výroby na youtube, takže si návod k výrobě může každý snadno vyhledat. Vozík sice v sobě má  jistou známku sympatického punku, ale přiznám se, že zbytek života bych na něm prosedět nechtěl. Je to ale nápadité řešení a už pomohlo tisícům potřebným. Co se mi nezdá moc praktické pro místní prostředí, jsou malá kolečka.

 

 

Afrika frčí na plastu

Některé údaje hovoří o tom, že každý dvoustý obyvatel Afriky potřebuje vozík. Pro lidi, kteří přežívají na pár dolarech denně je to ovšem luxusní zboží. Speciálně ve Rwandě mají po brutální občanské válce velké množství ranněných, a tak katalánští návrháři přišli s nápadem, jak si z použité plastové židle udělat funkční vozík. Jejich řešení navíc zahrnuje i zřízení jakýchsi chráněných dílen u místních nemocnic, kde by si pomůcky montovali sami postižení a zajišťovali si zároveň skromný příjem. Velkou výhodou tohoto řešení narozdíl od thajského modelu je, že uživatel si může vozíku ovládat zcela sám. Nevýhoda je zřejmá. Je nutné někde sehnat vhodná kola, což jistě není běžné zboží na místním trhu. Prakticky to znamená dovézt je ze západu nebo získat přes různé nadace. Výsledná cena je ale oproti novému vozíku i tak řádově nižší.

http://www.freewheelchairmission.org/

 

Kouzlo z překližky

Až absurdně drahé jsou speciální sportovní vozíky určené na basket nebo tenis. Italský inženýr tak přišel s nápadem, jak za cenu jednoho sportovního vozíku pořídit deset. Je to technologicky náročnější postup, než vlastnoruční výroba vozíků popsaná výše, ale může být užitečný pro začínající sportovce nebo sportovní kluby v rozvojovém světě. Celý projekt je open-source, tzn. můžete si zdarma stáhnout všechny technické nákresy i detailní návod. Je to prosté. Necháte si vyříznout z levné překližky dřevěný základ, pak už stačí pár trubek, přední kolečka a jako zadní se dají použít o mnoho levnější cyklistická kola. Navíc si stroj můžete upravit přesně na míru. Vzhledově nejsou až tak sexy, vypadají jako jezdící skříňky na likéry, ale vzhled je u sportovních vozíků až druhořadý. Horším problémem bude nejspíš životnost překližky při nárazech, vyšší hmotnost a horší manévrovatelnost. Moc taky nerozumím tomu, proč vozíku chybí obruče.

http://toowheels.org/

 

Električák za hubičku

“Hele, chlapi, máme dva kluky, dvojčata, oba mají svalovou atrofii. Potřebujeme pro ně levné elektrické vozíky, aby se mohli sami pohybovat.” Asi tak nějak znělo zadání pro dva mladé studenty elektrotechniky na Brighem Young university. Jako odpověď vytvořili pomocí plastových trubek, běžně dostupného motoru, baterie a joysticku tahle roztomilá vozítka. Je to pravděpodobně nejlehčí a nejlevnější elektrický vozík na světě. V pohodě ho vynesete do schodů nebo ho naložíte do auta. Navíc jeden kus stál něco málo přes 9000 korun. Kluci byli z vozíků nadšení a stejně i tak velké množství rodičů, kteří po něm ihned zatoužili. Vznikl projekt Open wheelchair, na jehož stránkách si nakoupíte potřebné komponenty, stáhnete návod a přes víkend můžete v garáži svému robátku spíchnout elektrický vozík. Nepříjemná je skutečnost, že maximální nosnost je 22kg (asi 6 leté dítě) a na velkou výdrž baterky bych taky nevsázel.

https://openwheelchair.org/

 

Závan budoucnosti

Na závěr jsem si nechal vozík, který by mohl hrát jako rekvizita v nějakém sci-fi filmu. Avšak první prototypy už jezdí i na skutečných chodnících. Zkuste si představit, že si sednete do pěny s tvarovou pamětí, ze které si naskenujete přesný 3D model vašeho sezení. Vyberete si materiál a barvu, pak s těmito daty přijdete do nejbližšího 3D copycentra. Tám vám za pár hodin vytisknou vozík přesně podle vašeho gusta. Můžete mít celou sbírku sedaček, které můžete použít. Sedačku do lesa, na golf nebo nebo elegantní variantu v barvě vaší večerní róby. K tomu samozřejmě i elegantní rukavice, také vytištěné na 3D tiskárně. Příliš šílený nápad? 3D tisk zaznamenává obrovský boom a velký posun. Už se tisknou domy, pizza i raketové motory, proč ne vozíky?  První napůl tištěné prototypy už existují a dlužno říct, že vypadají opravdu úchvatně. Cena ovšem bude neméně úchvatná.

www.layerdesign.com/project/go-3/

 

Michael Vidura

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

CAPTCHA


*