Že se život skládá ze samých změn, to nám říká známé přísloví. Že změna, i když na první pohled výrazná, může být i příjemná, to nám naznačila letošní akce Pro Váš úsměv. Sešli jsme se téměř v rodinném kruhu, v přátelské atmosféře a v tak lahodném poklidu ve srovnání s tím, co se zrovna dělo v ulicích Brna. Byl totiž advent, pár dní do Vánoc.

14. a 15. prosince jsme sice zaplnili dvoranu rektorátu VUT v Brně předvánoční atmosférou, ale tak nějak poklidně a příjemně. Každý, kdo navštívil stánky chráněných dílen, setkal se s distributory kompenzačních pomůcek nebo s lidmi z neziskového sektoru, chválil úžasnou pohodu a klid letošního Úsměvu. Prostory provoněla káva z pražírny Caffé Del Saggio. Většinou ženy nadšeně prohrabovaly šperky, oblečení, hračky, dekorační předměty a radovaly se, jak vše nakoupily pod jednou střechou.

K vidění byla výstava nejzdařilejších snímků z letošního ročníku fotosoutěže. Návštěvníci vybrali svého favorita – vyhrála radost a veselí nad melancholickými fotkami.

Našli se i tací, kteří na Úsměv přijeli hlavně za informacemi na besedu naší poradny o sKartách. Další den si se zájmem několik diváků poslechlo přednášky Petra Šiky o historickém vývoji invalidního vozíku nebo si prohlédlo neuvěřitelné záběry řešení bezbariérových prostor z východních zemí.

Takže i když letošní Úsměv netrhal rekordy v návštěvnosti (byla to vlastně úplně jiná a nesrovnatelná akce), i když počasí připomínalo monzunové období a paradoxně i sibiřskou zimu, i když program nehýřil jednou akcí za druhou, ale spíš doprovázel poklidné chvíle, i tak lze říct, že Úsměv si úsměv zaslouží. Byl totiž jiný než všechny velkolepé akce tohoto druhu. Byl to Úsměv náš.

(ata)