Milovníkům filmu dobře známé Bio Oko bylo 28. listopadu dějištěm netradiční premiéry a tradičního zklamání. Když tam sdružení Asistence předloni pořádalo prvou diskusi o bariérách v pražské hromadné dopravě, blížily se komunální volby. Nejspíš proto si nikdo z tehdejších kandidátů na primátora nedovolil nepřijít. Zato letos politici účast slíbili, ale na 18. hodinu přišla jen Petra Kolínská ze Strany zelených, která nemá na radnici zastoupení. Radní Karel Březina se za svou absenci neomluvil a senátorka na vozíku Daniela Filipiová tak učinila pozdě. Zas jedna ostuda pro politiky, kteří mohou měnit v Praze věci k lepšímu, byla na světě…
Naštěstí si publikum užilo alespoň nový dokumentární film „Jedeme v tom s vámi 2012“. Reportáž shrnuje letní pokračování stejnojmenného projektu a jejím autorem je Erik Čipera, který moderoval i celý večer. Dvacetiminutová koláž trampot a potíží, s nimiž se při zkušební jízdě na vozíku Prahou potýkali manažeři prestižních firem, je natočená s nadhledem a s velkým zaujetím pro téma. A když se ke zdařilému výběru příhod, které zdraví byznysmeni zažili při snaze dostat se přes ulici, do metra, tramvaje či do vlaku, přidá svižný střih a vtipné hlášky, je výsledkem dílko, které nepoučuje, ale baví. Možná že právě humor, chvílemi až černý, je optimálním způsobem, jak nahlížet závažný problém pro vozíčkáře, seniory i rodiče s kočárky. Na dokument se podívejte přímo zde:
httpv://youtu.be/E4hOh0FHtZc
A jedno překvapení nakonec. V kině se neobjevil kouzelník, ale kupodivu sám pražský primátor. Oproti výše uvedeným hříšníkům se Eriku Čiperovi telefonicky omluvil za zpoždění a přišel asi dvacet minut před plánovaným koncem diskuse. Stihl deklarovat ochotu města odstraňovat bariéry na chodnících i v dopravě, slíbil dohnat zpoždění ve zpřístupňování starších stanic metra. Bezvýhradně souhlasil s názorem, že upravit obrubníky u přechodů a zajistit přístupy na tramvajové ostrůvky není finančně náročné a že přetrvávající množství bariér na chodnících je ostudou města. Bohuslav Svoboda dokonce prohlásil, že si umí představit, že by u nájezdu na chodník či na nástupní ostrůvek byla umístěna cedulka firmy, která na jeho vybudování dala peníze. Málem to vypadalo, jako by svou bezvýhradnou podporou požadavkům, které prosazují vozíčkáři, chtěl primátor napravit svou nedochvilnost.
Publikum si udobřil jen částečně, nezbyl totiž čas na důkladnou debatu a mnohé zásadní otázky zůstaly nevysloveny. A právě kvůli nim přišli mnozí lidé do kina. Zdařilý film byl jen chutnou třešničkou na nedopečeném dortu.
Miloš Pelikán
