Jelinek_sociMoje první dojmy ze zimních her jsou trochu smíšené. Ihned po příletu jsem si připadal jako na vojenských manévrech: tolik policistů jsem pohromadě už dlouho neviděl. Ale to asi k takhle velké akci patří. Mohu srovnávat s Vancouverem před čtyřmi roky, kde policisté byli také, ale přišlo mi, že to bylo takové decentnější, nebyli tolik na očích. Třeba při prvním výletu do spodní vesnice Roza Chutor, střediska alpského lyžování, jsem na korze potkával policisty s kalašnikovy.

Jinak si ovšem kromě pár drobností, o kterých napíšu příště, nemám na co stěžovat. Pečují o nás bezvadně a hlavně slečny volontérky jsou velmi příjemné. Takže jsem oprášil ruštinu, kterou jsem se v mládí učil nerad: jednak proto, že to pro mě byl jazyk okupantů a jednak jsem byl lajdák☺

Ještě se musím zmínit o největší události čtvrtečního dne. Na oficiální uvítání ruského týmu zavítal do paralympijské vesnice báťuška Putin. Já byl zrovna na večeři, když kolem mě se svojí svitou prošel. Blahosklonně pozdravil ukrajinské sportovce sedící u stolu naproti mně, těm viditelně přestalo chutnat, obešel kolečko kolem jídelny a zmizel. Když ho člověk vidí v reálu, neřekl by do něj, že je to takový mocnář: je trochu skrček.

(napsáno před pátečním zahajovacím ceremoniálem)

Oldřich Jelínek, reprezentant v monoski

Další díly seriálu ze Soči najdete v rubrice reportáže