Opět po roce přichází čas pro Novoroční panoptikum vozíčkářské hrůzy. Kolekce neuvěřitelných snímků potvrzuje, že se i v uplynulém roce svět snažil potěšit vozíčkáře ze všech sil. Naštěstí ani letos žádný ze snímků nevznikl na území České republiky.

Cestu letem bariérovým světem začneme v Moskvě. V městské části Zjablikovo ( 130 000 obyvatel, hustota obyvatelstva  30 000/km² ) otevřeli zbrusu novou stanici metra. Po velkolepém ujišťování, že dnešní Rusko patří mezi státy respektující potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace, bylo zprovoznění zbrusu nové stanice pro vozíčkáře pořádným zklamáním. Možnost přístupnosti bez dopomoci se znovu nekoná. Z chodníku na povrchu až dolů na nástupiště vedou jen krásně naleštěné, sklem a nerezem obložené rampy ve sklonu schodiště.

Dalším překvapením jsou samoobslužné prodejní automaty na jízdenky. Na rozdíl od starších modelů nesou ty nové i hrdé označení Tickets. Asi proto, aby to pochopili i cizinci. Po bezbariérovém řešení přístupnosti a ovládání opět ani vidu, a předpokládám, že i ani slechu. Nejnovější stavbařský počin dává záruky, že se můžeme těšit na podobné perly inkluzivní mobility i v dějišti zimních olympijských her v Soči.

Ani letos nechybí udivující ukázky realizací bezbariérových ramp. Jak je vidět, urodily se nám rampy strmé, hladké, slepé nebo se schody. V ruské literatuře 19. století se hojně pracuje s pojmem „zbyteční lidé“. Na počátku 21. století proto můžeme hovořit v souvislosti s úděsným myšlenkovým produktem o „rampách zbytečných“. Takové rampy nepřekonávají žádný výškový rozdíl, svou zbytečností jen překáží a ve své podstatě veškeré bezbariérové úpravy pouze diskreditují.

Na tomto místě je třeba rovněž zdůraznit, že ani zřetelná samolepka na vchodových dveřích supermarketu bezbariérový vchod nedělá. Znovu se potvrzuje staré rčení: jeden schod – žádný schod.

S vlažným zájmem odborného publika se letos setkal i vynález mobilního zařízení na překonávání náhodných překážek. Výhrady zazněly především k nutnosti vystupování ze skůtru, což je pro řadu uživatelů věc více než zásadní.

Před konce roku vzbudilo mimořádnou pozornost a zájem světových médií nové řešení výdejních jízdenkových automatů. Bezbariérové přístupnosti bylo dosaženo bez jakékoliv technické úpravy. Jeden z přístrojů se jednoduše osadil o 5 cm ( slovy pět centimetrů ) níže a bylo hotovo.

Geniální myšlenky bývají vždy jednoduché. Já osobně jsem se skromností sobě vlastní vymyslel ještě jedno drobné zlepšení tohoto už tak skvělého řešení. V případě, že bude pro vlastníky podobných automatů a bankomatů v České republice problém osadit vybrané přístroje pro vozíčkáře níže, navrhuji podložit ty ostatní o příslušný počet centimetrů výše.

Všem čtenářům přeje úspěšný start do roku 2013

Petr Šika