Milujete svého čtyřnohého kamaráda? Pokud vás to naplňuje a máte pocit, že víc už pro svého psího přítele nemůžete udělat, vězte, že to tak není. Vzájemná láska může naplnit váš vztah z lidské strany, ale pokud byste se na totéž zeptali psa, dozvěděli byste se, že nad lásku staví důvěru a respekt. Zasloužený oboustranný respekt a důvěru ve správné rozhodování vůdce. Troufám si tvrdit, že pro psy jsou tyto parametry tak důležité, že pes pouze milovaný bez pocitu respektu a důvěry k majiteli, může být velice nešťastný. Naproti tomu pes, který má vztah ke psovodovi založený na respektu a důvěře bez lásky, může být naprosto v pohodě.

Proč tomu tak je? Základním mottem psího života je snaha o co největší uspokojení svých potřeb při co nejmenším výdeji energie. Nejlépe to naplní životem v efektivně fungující smečce řízené jedním vůdcem, kde každý pracuje pro společný cíl a smečka pak pomůže pokrýt jeho životní potřeby.

Pes nechce rozhodovat

Pokud jde o podřízení se vůdcovství, pes má v sobě od narození zakódovanou zcela odlišnou logiku od té lidské. Protože chce žít s minimálním výdejem energie, chce se co nejméně rozhodovat o tom, co má kdy dělat. Rozhodování je zdrojem chyb a tak představuje další, poměrně značný, výdej energie. Pes má tendenci nechat rozhodování na někom jiném, podřídit se vůdci smečky ve víře, že vůdce řídí smečku optimálně tak, aby přežila a žila co nejlépe.

Zároveň ale, si musí být pes v každém okamžiku jistý, že vůdce, kterému důvěřuje, je stále té důvěry hoden. Proto ho neustále sleduje a pokud objeví vůdcovu slabinu nebo nejistotu, je citem nucen zaujmout jeho místo a začít řídit smečku místo něj přesto, že tuto pozici vlastně zastávat nechce.

Respekt psa si zaslouží ten, kdo kontroluje jeho zdroje – dopřeje mu bezpečí, klidný spánek, stravu, možnost pohybu a venčení, hry a práce, a kdo naopak respektuje jeho potřeby. Důvěru u psa vzbudí ten, kdo je emocionálně silný a stabilní, srozumitelný, důsledný a spravedlivý.

 
Co z toho plyne pro soužití se psem?

Pes, který v lidském světě všechno smí, má absolutní volnost a řídí se jen svými instinkty, není ze svého pohledu svobodný a spokojený pes. Mnohem spíš zmatený pes. Jakmile zjistí, že není nikým veden, převezme vládu nad rodinnou lidskou smečkou a v dezorientujícím prostředí světa lidí si bude vytvářet vlastní pravidla, naprosto odlišná od toho, co od něj běžně očekávají jeho majitelé. A jako vůdce smečky si už nenechá do ničeho mluvit, bude z něj tak zvaně neposlušný, nezvladatelný nebo zlý pes.

Hranice jsou důležité

Proto od prvního dne se svým psem nastavte jasné mantinely soužití, doma v soukromí i venku na veřejnosti, za všech okolností. Dodržujte je vy a trvejte na tom, aby je dodržoval i váš pes. Překročení mantinelů korigujte rychle a jednoznačně, očekávané chování podle chuti chvalte a odměňujte. V rámci mantinelů ale nechte psovi volnost, aby měl možnost projevit svou individualitu, a budete mít svobodného nejspokojenějšího psa na světě.

Mějte svého psa rádi, jak vám srdce velí, ale naučte se posuzovat váš vztah i z té psí stránky a nevnucovat psu jen svůj pohled. Nejlépe se toho dá dosáhnout prostřednictvím něčeho, co bych nazval „informovaným citem“. Snažte zjistit o psím chování, co nejvíce zvládnete, vezměte si z toho za své, co vám připadá přínosné, a pak se řiďte vlastním citem. Pokud tohle dokážete, neuděláte chybu.                                                                  

 

Ing. Ivan Benda
trenér asistenčních psů
mob.: +420 725 466 206
e-mail: ivan.benda@ligavozic.cz

[button color=”black” size=”medium” link=”http://www.ligavozic.cz/sluzby/asistencni-psi” ]Více o asistenčních psech[/button]