Mír a ticho. Vně i uvnitř. Ten pocit, když všechny neodbytně brebentící hlasy v hlavě utichnou. Sjednocení těla a mysli, těla a duše. Vnímáte pohyb dechu vlastním tělem, jste v tom dechu, jste tím dechem. Radost a naplnění.

Jóga vsedě

Jóga je pro všechny; zdravotní hendikep její praktikování rozhodně nevylučuje. Naopak, právě lidem s fyzickým postižením má jóga mnoho co nabídnout. Speciálně upravené verze jednotlivých ásan si zachovávají své blahodárné působení a umožňují rozvoj fyzických i psychických možností.

V Americe se rozšířilo odvětví jógy speciálně určené pro osoby se sníženou pohyblivostí – chair yoga (doslovně jóga na židli). Obsahuje cviky na protažení pohyblivých částí těla, práci s dechem a zklidnění mysli.

Manželé Knaislovi z Českého svazu jógy zpracovali příručku praxe jógy pro fyzicky hendikepované, úvodem vyzdvihují důležitost správného přístupu ke cvičení jógy: „Důležitý je přístup k vlastnímu cvičení. Především nepospícháme, neusilujeme, nesoutěžíme – ani sami se sebou. Cvičení by pro nás mělo být radostí a zábavou, nikoliv sportovním výkonem. Učíme se soustředit na každou maličkost, každou změnu v těle, stáváme se tak pozorovatelem či svědkem. Pohyb je vědomý a řízený. Uvědomujeme si pohyb i zastavení, sledujeme tento pohyb i odezvy, které vyvolává. Této pozornosti dosahujeme již před začátkem cvičení tím, že si příslušný cvik představujeme, jak bude vypadat, jak ho budeme provádět, jaké odezvy v nás může vyvolat. Teprve potom začínáme s vlastním provedením. Každý pohyb je konán v souladu s dechem, dech je prvotní, od něho se odvíjí akce těla. Zpočátku lidem dělá problém si na to zvyknout. Z běžného života si přinášíme zvyk učinit bezmyšlenkovitě pohyb, nevnímat jeho dosah a neuvažovat o dechu. Dech často dokonce zadržujeme. Najednou máme pomyslet na pohyb, počkat na dechový impulz a pak teprve provést pohyb. Budeme muset zpomalit rytmus, přestat pospíchat, chtít věci stihnout. Rychlý pohyb unavuje, pomalý naopak pomáhá udržet energii v těle. Začneme objevovat vnitřní prostor a vnitřní svět.“ Příručku si můžete stáhnout zdarma na internetu na adrese http://www.caths.cz/storage/joga_tp.pdf. Můžete zkusit oslovit i některá centra jógy, která nabízejí individuální výuku. Tato centra jsou většinou schopná uspořádat hromadnou výuku v nějaké instituci, v domově či v ústavu. Nebojte se oslovit lidi v okolí a společně si nejen zacvičit, ale také objevovat krásu svého těla, pohybu a jejich harmonii.

Co všechno přináší jóga tělu

Na první pohled zřejmým přínosem jógy je zvýšení pohyblivosti, pružnosti a síly. Díky posílení svalů se napřímí a zesílí i páteř a upraví se rovnováha.

Díky otáčení, propínání a nahýbání těla se masírují vnitřní orgány, což vede ke stimulaci trávicího systému a ke zlepšení fungování kardiovaskulárního systému.

Praktikováním jógy se zlepšuje také fungování lymfatického systému, zvyšuje se imunita a celkově se cítíte zdravější a ve formě.

Dechovým cvičení se zvyšuje kapacita plic a současně se zefektivňuje rozvod kyslíku po těle, posilují se plíce a bránice.

Ani těžké postižení praxi jógy nevylučuje

„I v případě vážnějších postižení, která lidi upoutají na vozík, je možné využít některé jednodušší stahy a uvolnění svalových skupin, dýchací cviky či oční cviky, případně si cvičení aspoň představovat. Naopak cvičenci po dětské obrně (poliomyelitidě) mají klouby na dolních končetinách tak uvolněné, že třeba snadno zacvičí i velmi složité zkřížené sedy (lotosový sed, padmásana). Pak by toho měli využít a v této velmi stabilní pozici si zkoušet nácvik správného dýchání. U tělesných postižení může jóga pomoci zvýšit pohyblivost kloubů, posílit svaly, především natahovače (extenzory), aktivovat hormonální činnost (například nadledvinek) či odstraňovat stres a učit vyrovnanému pohledu na život. Uvolnění kloubů a natahování svalů dosahujeme především důrazem na výdech a představu ‚vláčnosti, pružnosti, poddajnosti‘ těla. Pokud převládá deprese, volíme aktivační cvičení a přenášíme pozornost na nádech. Dech může být směrován různým způsobem, podle toho nastává zapojování určitých svalů po těle. Jeden a tentýž cvik můžeme provádět s nádechem do pozice a s výdechem zpět, ale také opačně s výdechem do pozice a s nádechem zpět. Pokaždé bude mít cvik jiné účinky. Učíme se vnímat pocity v těle při provádění, které bude pasivní, tehdy necháme pohyb nastat (s 5. výdechem), nebo aktivní, kdy úsilím a zapojením svalů jdeme do pozice (s nádechem) a vnímáme své úsilí jako zprávu světu – tady jsem a takto se snažím projevit,“ vysvětlují Knaislovi v úvodu příručky.

Tichá jako vodní hladina – jógou ke klidu a k radosti

Mnoho lidí začíná cvičit jógu proto, aby byli zdravější a pružnější. Pokračují pak ale kvůli zklidnění mysli a harmonii, které jóga poskytuje.

Začíná to už v prostředí, ve kterém jógu cvičíte – měkké světlo a ticho, popřípadě nevtíravá hudba. Vědomé odsouvání starostí na jindy a soustředění se na právě přítomný okamžik, vnímání svého těla, dechu a jemného pohybu myšlenek. Je cosi nesmírně osvobozujícího v alespoň dočasném odloučení se od shonu všedního světa; zapomenete na ulici pod okny, na všechny povinnosti a obavy, které vám běžně plní hlavu. Nespěcháte. Konečně je čas na uvolnění, uklidnění, usebrání.

Základní myšlenkou jógy je žít šťastně – paramhans svámí Mahéšvaránanda

Jóga znamená sjednocení. Je to starobylý systém celkového a harmonického rozvoje duše a těla. První zmínky o józe pocházejí z výkladové části védských hymnů datovaných do let 900 až 500 před naším letopočtem. Jejím rodištěm je Indie, ze které se rozšířila do všech částí světa. Průkopníkem jógy a východní filozofie vůbec u nás se stal Fráňa Drtikol na začátku 20. století, po Sametové revoluci si získává plynule rostoucí počet příznivců.

Zahrnuje ásany (pozice těla), pránájámu (dechové techniky) a meditaci (zklidnění mysli), která je často nahrazována hlubokou relaxací.

Tereza Dědinová