Na začátku každého roku se koná tradiční závod Rally Dakar. Náročná soutěž, kde auta, motocykly, kamiony a hlavně jezdci dostávají pořádně zabrat. Mezi písečnými dunami překonávají vlastní schopnosti a jedou až za hranice svých sil. A proč o tom píšu? Protože pro nás vozíčkáře takový malý Dakar začne vždy s prvním sněhem. Naše čtyřkolová vozidla se promění ve stroje, které musí zdolávat překážky, které po zbytek roku neznáme. Hromady sněhu jsou jako horami písku někde v Africe. Prokousáváme se jimi a vydáváme veškeré svoje síly, abychom zdárně dojeli do cíle. Bariery podél chodníků jsou dunami, pod nimiž nevíme, co na nás číhá. Ledovka to je zase jako bahno po nočních lijácích v jihoamerických pampách. Ani vyprošťování svých miláčků se nevyhneme a žádáme o pomoc kolemjdoucí. A ti většinou rádi pomohou, stejně jako diváci na Dakaru. I svou výbavu máme. Odolné rukavice, lopatku, smetáček a hadr. Přece jen, když přijedete domů a máte všude nánosy všelijaké barevné hmoty (jo sníh už dávno není jenom bílý 🙂 ), tak jí nějak musíte dostat dolů. No a po celodenní jízdě v těžkých podmínkách usneme stejně rychle jako tvrdí muži v bivaku na druhé straně zeměkoule.
Michal Koutný
