Podcastové Vokál studio Lukáše Brázdy a Ondřeje Šaška sdružuje v centru Brna komunitu podcasterů a zajišťuje jim nejen tvorbu a editaci jejich podcastů, ale i následný marketing. Slovo podcasting vzniklo spojením termínu iPod neboli přenosný mp3 přehrávač a broadcasting označujícího rozhlasové vysílání. V roce 2005 bylo dokonce označeno slovem roku. Na Lize vozíčkářů se ale podcast skloňuje ve všech pádech až díky nabídce z Vokál studia. S pomocí Lukáše a Ondřeje už vzniklo sedm dílů ligového podcastu a další se chystají. Z rozhovoru níže je jasné, že podcastu opravdu rozumí a mají s ním v Brně velké plány.
Jak vás napadlo oslovit právě Ligu vozíčkářů?
Řekli jsme si, že každý rok podpoříme nějakou neziskovou organizaci. Liga vozíčkářů je úžasný altruistický projekt a navíc brněnský, takže nebylo o čem přemýšlet.
Víte o jiných neziskových organizacích, které vytvářejí podcast o své činnosti?
Právě že moc nevíme. Přitom podcast často umožňuje detailně probrat danou věc.
Čím podle Vás můžeme posluchače zaujmout? A daří se to Lize vozíčkářů?
Lenka Uldrijanová (Pozn. red.: fundraiserka Ligy vozíčkářů) je skvělá moderátorka a celý pořad neuvěřitelně táhne. Posluchače, kteří chtějí vědět víc o tom, jak Liga vozíčkářů funguje, a jak úžasní lidé za ní stojí, si tenhle pořad jistě najde.
Kde by Liga měla posluchače „lovit“? Jak funguje propagace u podcastů?
Nejlépe přes placenou reklamu. Využívat sociální sítě. A požádat jednotlivce a platformy, které s projektem spolupracují, o sdílení epizod. Sdílet. Sdílet. Sdílet.
Dozvěděli jste se vy osobně něco nového při nahrávání ligových dílů?
Hrozně moc. Je to téma, které si zasluhuje mnohem více pozornosti. Zaujalo nás také, jakou neuvěřitelnou energii mají lidé, kteří v Lize vozíčkářů pracují.
Tip: Jednotlivé díly podcastu Ligy vozíčkářů naleznete také na webu Vokál studia zde.
Jak vypadala podcastová scéna, když jste studio Vokál začali budovat?
Na podcastovou scénu jsme vtrhli před rokem, když jsme v Brně založili první otevřené komunitní studio. Svým zázemím pomáháme začínajícím a talentovaným tvůrcům. Mezitím vznikají také další studia, ale náš koncept je ojedinělý tím, jak postupujeme s lidmi při tvorbě jejich pořadů. Máme například producenty na složení originálních znělek na míru, máme učitele rétoriky, který pomáhá s ústním přednesem. A hlavně také tvoříme komunitu, se kterou se na měsíční bázi scházíme, což nedělá žádné komerční studio.
Vzpomenete si ještě, kdy jste se s podcastem setkali úplně poprvé? Na jaké téma třeba?
S podcastem jsme se oba setkali ještě na univerzitě. Jedním z prvních dobře zpracovaných podcastových pořadů, co jsme slyšeli, je “Matematika zločinu”. A stále rozhodně stojí za to tuhle povedenou věc všem doporučit.
Měli jste nějaké předchozí „zvukové“ zkušenosti před založením Vokálu? Třeba z rádia?
Z rádia ne, ale studovali jsme audiovizuální tvorbu a filmovou vědu. A to je velmi užitečné pro start v tomto odvětví.
V čem konkrétně je pro Vás podcast tím nejlepším médiem, a která témata Vám nepřipadají „pokrytá“?
Člověk si při poslechu odpočine od obrazovky telefonu nebo počítače. Může u toho dělat i další věci a není odkázaný na to, že někde musí sedět. Je zajímavé a dost pestré, při jakých různých činnostech dnes lidé poslouchají svůj oblíbený pořad.
Jak mohou vypadat nové žánry a neobvyklé formy podcastu?
Můžou vypadat jako rozhlasové hry nebo třeba dramatické hry, které jsou doplněny o sound design. Zvuk vás dokáže přemístit přímo do prostředí děje a jde o velmi kvalitní posluchačský zážitek.
Jak jste se ocitli právě v kreativním hubu KUMST na Údolní v centru Brna?
Prošli jsme výběrovým řízením. KUMST, první kreativní hub na Moravě musel mít i své první podcastové studio na Moravě!
Pro podcast je typická sériovost/pravidelnost ve vycházení nových dílů. Jak ale posluchače nenudit? Máte pro tvůrce nějaké rady?
Zajímavý může být například koncept dvou moderujících. Díky tomu je podcast často uvolněnější a pestřejší.
Délka podcastů není časově omezená. Jaký nejdelší podcast jste ve Vokálu nahráli? Není podle vás i průměrná délka cca 40 minut na posluchače moc?
Nejdelší podcast měl asi 1,5 hodiny, nejkratší 5 minut. Pokud posluchač ví, že podcast vyjde jednou za měsíc a má přes hodinu, těší se na něj. Podle nás je dobré vydávat jednou týdně v časovém rozmezí 20 až 30 minut.
Dohnala už podle vás česká podcastová scéna tu zahraniční? Kde se čeští tvůrci mohou inspirovat?
Absolutně ne. Neustále se máme co učit. V Americe je například zajímavé sledovat Joe Rogana.
U podcastů nedochází k žádnému procesu kontroly a výběru sdělovaných informací. Existují už i konspirátorské podcasty? Nebo dezinformátoři toto médium ještě neobjevili?
Nejspíš takové podcasty budou. Zatím jsme ale na žádný vyloženě fake news podcast nenarazili. Alespoň tedy v Česku. V Americe je historicky docela známý třeba Alex Jones, co dostal ban na Twitteru (Pozn. red.: zablokování přístupu, např. na internetové fórum od správce serveru za porušování pravidel).
Vznikají u nás po téměř čtvrt roce války na Ukrajině už nějaké podcasty v ukrajinštině?
Vznikají spíše rozhovory s konkrétními lidmi. Sami právě zamýšlíme takový podcast udělat ve spolupráci s Ukrajinskou iniciativou jižní Moravy. Ta hledá ke spolupráci finančního partnera. Vznik podcastu může podpořit kdokoliv, stačí se ozvat!
Více o Lukáši, Ondřejovi, jejich Vokál studiu a podcastech, které v něm vznikají zde.
