Změnit zdravotní pojišťovnu není nijak složité. Stačí se správně rozhodnout, ke které pojišťovně chcete přejít a zařídit si přestup. Já to udělala následovně. Hodně informací jsem si zjistila od známých a přátel. A rozhodla se. Zvolila jsem si Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra.
Změnu jsem provedla jednoduše z pohodlí domova po internetu. S tím, co jsem nevěděla, mi ochotně poradili na zákaznické lince. Operátorky jsem se mimo jiné ptala, jak to bude se stávajícími pomůckami jako např. mechanický a elektrický vozík. Nevezmou mi je? Paní mi odpověděla, že se nemusím bát. Vše se jen „papírově“ převede a je to. To mě uklidnilo.
Můj klid vydržel do doby, kdy už jsem byla takřka dva měsíce u nové pojišťovny. Přišel mi dopis z VZP (což byla stará pojišťovna) s hlavičkou firmy, od které jsem měla oba vozíky. Zde bylo napsáno, že musím okamžitě do dvaceti dnů vrátit el. vozík a z mechanického vozíku kryty kol. V tu chvíli jako by se mi zhroutil celý svět. Věděla jsem však, že musím bojovat. Ihned jsem kontaktovala Ligu vozíčkářů a také volala na VZP. Paní na VZP mi stále dokola opakovala, že musím vozík i kryty kol vrátit, a to okamžitě. Já jí se stejným klidem opakovala, že jim vše řádně vrátím, ale ne dřív, dokud nebudu mít nový el. vozík, poněvadž bych se nemohla sama pohybovat. Napsala jsem také dopis na VZP, aby mi byly kryty kol mechanického vozíku vyřazeny a tudíž ponechány, poněvadž jsou již několikrát vyspraveny lepicí páskou. Následovalo ještě několik podobných telefonátů a dopisů opakujíc jednu a tu samou větu. „Ihned do dvaceti dnů vraťte el. vozík.“ O krytech kol už se zde nepsalo. Všechny dopisy skončily ve složce v mém psacím stole. Věděla jsem, že když budu odpovídat, bude to stále ta samá písnička. Místo toho jsem se vrhla do vybírání a vyřizování nového el. vozíku.
Vyřízení všech papírů a poukazů u lékařů mně zabralo cca měsíc. Po vyřízení potřebných papírů, poukazů, podání na ZPMV a objednání vozíku jsem jej měla doma do čtyř měsíců. Mohla jsem tedy konečně ten starý vrátit.
Tímto bych chtěla především poděkovat paní Lucii Markové z Ligy vozíčkářů, která mi pomohla tuhle nepříjemnou záležitost vyřídit. Vy se také nebojte. Když se vám něco takového stane, nedejte se a bojujte! Chápu je to nepříjemné, ale vyplatí se to!
Šárka Mrkvičková
