Když se narodí dítě, je to vždycky především radost. A samozřejmě i starost. Někdy se postupem času ukáže, že miminko se nevyvíjí tak, jak by mělo. To se pak starosti násobí. Ty však nikdy nezvítězí nad radostnými chvilkami s dítětem. Matky z projektu Nejsme chudinky, jsme hrdinky jsou toho důkazem.
Přirovnání k hrdinkám rozhodně není nadnesené. Ženy, kterým se narodí postižené dítě, opravdu takové jsou. Musí se vyrovnat s neobvyklou situací. Dítě prostě převrací život vzhůru nohama. A postižené ještě víc. Rodiče, kteří jsou odhodlaní se postarat se o své postižené dítě, často musí hendikepu svého potomka vše přizpůsobit.
Změnit či dokonce opustit práci a věnovat všechen svůj čas dítěti, to je úkol především pro ženu. Většinou se totiž do pečovatelské pozice dostávají právě matky. Celodenní péče je náročná zejména po psychické stránce. Mnohdy znamená sociální izolaci, která může vyústit až k úplnému vyloučení.
Spolupracujme
Péče o blízkého člověka je sice motivována láskou a náklonností, ale přesto se jedná o těžkou práci, která je každodenní a nikdy nekončící. Proto často pečující mohou upadat do depresí a podléhají syndromu vyhoření. Právě proti tomuto se snaží bojovat projekt Nejsme chudinky, jsme hrdinky. Jeho základem je absolvování vzdělávacích aktivit, jako například motivační kurz či kurz základů podnikání. Získané vědomosti pak účastnice projektu využívají v co-workingových centrech. Termín co–working se dá přeložit jako spolupráce, v přeneseném slova smyslu i sdílená kancelář. Tato kancelář vyjde levněji než vlastní pronajaté prostory a nabízí pracovní místa s technickým vybavením, bez nutnosti starat se plně o její chod.
Důležitá je také společenská funkce takového pracoviště. Toto centrum vytváří podmínky pro samostatnou práci a také možnost pracovního prostoru, kde je možné setkat se s kolegy a s profesionály z různých oborů. Ve Středočeském kraji, kam je celý projekt směřován, vzniklo jedenáct podobných center, a to konkrétně v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi, Příbrami, Mělníku, Rakovníku, v Praze-západ a Praze-východ.
Jako součást tohoto projektu byla vytvořena také tematická síť, ve které se setkávají experti na problematiku pečujících osob, rovná práva mužů a žen, na slaďování rodinného a pracovního života. Všechny tyto informace pak pomáhají pečujícím osobám začlenit se zpátky do společnosti.
Hrdinky i ve filmu
Stejný název, tedy Nejsme chudinky, jsme hrdinky nese i dokument pojednávající o projektu.
Pečující ženy hovoří velmi otevřeně, o tom, jak jim hendikep jejich dětí či blízkých změnil život. Aktérky dokumentu se nebojí mluvit o vztazích, o svých pocitech a těžkostech, které se právě s péčí o blízkého člověka pojí.
Setkáváme se možná až s překvapivou upřímností. Nic není skryto či zamlčeno. Výpovědi matek jsou doplněny názory psychologa a vedoucí celého projektu. Právě tyto pohledy zasazují problém do celospolečenského kontextu a zároveň potvrzují, že pečující ženy si označení hrdinky rozhodně zaslouží.
httpv://www.youtube.com/watch?v=enytBBcfy40
Ladislava Blažková
