V nejnovější řadě amerického X-faktoru vystoupil na konci Freddie Combs. Ohromil diváky nejen svým nádherným hlasem, ale také odvahou postavit se před kamery jedné z nejlsledovanějších soutěží na světě. Freddie Combs se díky své váze dvousetpadesáti kilogramů pohybuje na vozíku a svým vystoupením tak upozornil na jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob třetího tisíciletí – extrémní obezitu.
httpv://youtu.be/AcbsMOMg2fQ
(hmotnost v kg, výška v m)
Extrémní obezitu lze definovat jako váhu jednotlivce jehož BMI (Body Mass Index) převyšuje číslo šedesát. Předpokládá se, že počet jedinců trpících touto nemocí je v Česku více než deset tisíc. Jde o nejtěžší stupeň obezity, který zapříčiňuje nejen vážná poškození orgánů a kloubů, ale v mnohých případech také smrt. „Těžkou obezitou, kdy BMI převyšuje na stupnici čtyřicet, trpí v ČR 3% populace, tedy kolem 300 000 osob,“ říká MUDr. Ladislav Svoboda z klinického centra Iscare. Samotná definice extrémní obezity chybí a není ustálena ani terminologie týkající se tohoto onemocnění.
Kompenzační pomůcky pro lidi s extrémní obezitou se řídí jinými pravidly, než běžně. Stejný zůstává požadavek stability, při výběru materiálu se ale už nehledí na celkovou váhu vozíku, ale na pevnost materiálu. Proto se často vyrábí z oceli, opěradla jsou pevnější, zdvižné mechanismy zdvojené atd. Takový vozík může vážit i 25 kilogramů, uveze však až 290 kilogramů těžkého uživatele.
Obecně se počet lidí s nadměrnou hmotností ve světě zvyšuje. V Německu se odhaduje počet osob vážících více než dvěstě kilogramů na čtvrt miliónu, tedy zhruba 0,3 % celkové populace, přičemž imobilním se průměrně vysoký člověk (v ČR je to výška 180 cm) stává běžně při váze od dvěstěpadesáti až dvěstěosmdesáti kilogramů. Velkou rychlostí přibývá extrémně obézních v USA. V roce 1991 byl odhadován počet postižených na 0,9 %, zatímco nejnovější průzkum odhaluje, že touto nemocí trpí 3 % mužů a 7 % žen. Nárůst zaznamenávají odborníci i v Česku. „Na našem pracovišti se péči o obézní věnujeme od 70. let, s extrémně obézními se ale pravidelně setkáváme až v posledním desetiletí,“ píše MUDr. Petr Sucharda, primář 3.interní kliniky lékařské fakulty v Praze.
Velké problémy nastávají, pokud je nutný převoz a pobyt v nemocnici. Naprostá většina nemocničních zařízení není na extrémně obézní pacienty připravena a jen improvozací, např. svázáním dvou lůžek vedle sebe, je možno zajistit hospitalizaci. „Zdravotnická zařízení, kde by se poskytovala veškerá péče morbidně obézním, v ČR neexistuje. Nejde jen o vybavení mobiliářem (vozíky, postele, zvedáky, nábytek…), ale i o speciální zařízení např. rentgenové, computerovou tomografii, magnetickou rezonanci, atd. Dokonce i ve světě je takových speciálních klinik jen minimum,“ uvedl Svoboda. Velice obtížná je jakákoliv chirurgická léčba, protože extrémně obézní lidé nemají žádné dýchací a oběhové rezervy.
Extrémně obezní lidé jsou omezení svou váhou nejen v případě, kdy se jedná o jejich zdraví. Jde zejména o fungování v běžném životě. Velice problemtické je například vyřizování formalit na úřadech a dalších institucích. Ty jsou sice většinou vybaveny plošinou nebo výtahem, ale jejich nosnost je omezena. V případě, že je nosnost naddimenzována tak, aby výtah unesl dvěstěpadesát a více kilogramů, nastává další problém, a to prostorový. V naprosté většině případů se totiž jedná o výtahy úzké a díky tomu nepoužitelné pro nadměrně obezní lidi.
Na problémy narážejí obézní lidé i při výběru kompenzačních pomůcek, nabídka není tak široká, například většina berlí má nostnost do 130 kilogramů. Musí si obstarat speciální toaletní židle nebo zvedáky do vany. Pokud se cévkují, musí při tom používat zrcadlo, případně mít zavedenou stálou cévku. Pokud takoví lidé přijdou o končetinu, velmi těžko se pro ně hledá správná ortéza. Jiný problémem je pak přibírání s hendikepem. Kompenzační pomůcky se musí často měnit, nemusí dobře pasovat a vznikají pak otlačeniny a proleženiny.
Některé kompenzační pomůcky jsou na první pohled k nerozeznání od běžných. Tento zvedák však unese i 230 kilogramů těžkého pacienta.
Řešení této alarmující situace je v komplexním přehodnocení jídelníčku a mnohdy také v chirurgickém zákroku, jako je například bandáž žaludku. V několika evropských zemích se pokusila vláda regulovat počty obezních občanů vyšším daňovým zatížením vysokoenergetickych potravin. Na potřebě zavést tzv. hranolkovou daň, která platí např. v Maďarsku, mají odborníci v Česku různý názor. Na jedné straně se mluví o nutnosti zavedení daňové diferenciace pro různé druhy potravin, na straně druhé zaznívá, že je to nesmysl. „Vše jde řešit jinak,“ komentuje situaci Svoboda. Odhadnout kolik peněz stojí léčba nadměrně obézních lidí lze jen těžko. „Takový pacient má řadu dalších onemocnění nebo přinejmenším mnoho komplikací a pojišťovna není schopna sledovat náklady na léčení obezity a ostatních nemocí odděleně,“ vysvětluje mluvčí VZP Jiří Rod. Extrémně obézní lidé trpí nejčastěji cukrovkou, vysokým krevním tlakem, poruchami výměny látek a koronárními onemocněními (infarkty, cévní příhody atd.) Je ovšem jisté, že náklady spojené s léčbou extrémně obézních jsou vysoké. Mluví se zhruba o sto tisících na jednotlivce za jeden kalendářní rok.
Extrémní obezita začíná být velkou hrozbou zejména pro západní svět. Lidé chvátají za výdělkem, vzděláním či kariérou a nemají čas pravidelně a zdravě jíst. Spěch je totiž vyhnal od rodinných stolů do fastfoodových občerstvení, kde je „jídlo“ relativně levné, chuťově dobré a co je nejdůležitější – velmi rychle dostupné. Možná by se stačilo jen na chvilku zastavit a zamyslet se nad sebou. Vždyť přece to, jak se stravujeme a co děláme pro svoje tělo, velkou měrou ovlivňuje kvalitu našeho života. Už dob starého Říma stále platí: Mens sana in corpore sano – Ve zdravém těle, zdravý duch.
Jan Štětka 
