V NOZ se toho také hodně mění v oblasti dědického práva. Nově má nejvyšší právní sílu tzv. dědická smlouva, následuje již známá závěť a teprve poslední variantou jsou dědické skupiny ze zákona.
Pro dědickou smlouvu platí podmínky smluvního práva, nelze ji tedy tak jednoduše zrušit jako závěť. Ve smlouvě lze i tzv. „povolat dědice za úplatu“ – ať již jednorázovou anebo ujednanou v podobě doživotní renty v zůstavitelův (= zemřelého) prospěch. Smluvního dědice však nelze povolat k celé pozůstalosti, ale jen max. ke 3/4. Zbylou 1/4 lze ošetřit např. závětí (i ve prospěch smluvního dědice anebo ji např. nechat dědicům ze zákona). Pozor je třeba dávat na dědické smlouvy v manželství, při rozvodu se totiž automaticky neruší, pokud to není uvedeno jako jedna z podmínek uvedených v dědické smlouvě.
Druhou možností jak rozhodnout o své pozůstalosti je závěť. Nově osoba pořizující závěť rozhoduje o svém majetku s „volností vlastníka“, dokonce lze určit i nástupnictví dědice (tedy to, co se s dědictvím stane po dědicově smrti) anebo určit rovnou náhradního dědice (pokud uvedený dědic zemře před smrtí zůstavitele). Osud svého majetku můžete ovlivňovat až na dobu 100 let, v závěti můžete klást povinnosti dědiců i jejich omezení (např. že si nepřejete, aby byl dům prodán). Lze také ustanovit vykonavatele závěti, který bude činit dohled.
Nově je až poslední možností tzv. „dědictví ze zákona“. K již známým čtyřem dědickým skupinám přibývají další dvě skupiny. Dědicem se tedy nově mohou stát v 5. dědické skupině také prababičky a pradědové, v 6. dědické skupině pak mohou dědit zůstavitelovy praneteře a prasynovci, a dále tety a strýcové; pokud již teta a strýc nežijí, tak jejich děti – tedy zůstavitelovi bratranci či sestřenice.
Teprve pokud nenastane žádná varianta z výše uvedených, dědí stát.
I nadále jsou však v NOZ uvedeni tzv. „neopominutelní dědici“, což jsou děti zůstavitele. Od ledna 2014 je ale omezen jejich povinný podíl a podmínky. Nezletilým dětem zemřelého nově náleží 3/4 zákonného podílu (dříve celý) a zletilým 1/4 zákonného podílu (dříve 1/2). Druhá zásadní změna uvádí, že neopominutelný dědic nemá nutně právo na podíl pozůstalosti (např. nemovitosti); lze ho uspokojit i vypořádáním jeho podílu v penězích.
Zajímavé jsou dva nové důvody, kdy dědici odnímá právo dědit přímo zákon. K již existujícím důvodům (trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželi, registrovanému partnerovi, potomku či předkovi; zavrženíhodný čin proti projevu zůstavitelovy poslední vůle) přibyly nově případy, kdy manžel/navrhovatel v rozvodovém řízení týral druhého manžela (zůstavitele) a dále situace, kdy byl rodič z vlastní viny zbaven rodičovské odpovědnosti, pak je tento rodič vyloučen ze zákonné dědické posloupnosti po svém dítěti. Všechny 4 důvody ale může zůstavitel „zlomit“ svou vůlí (např. závětí).
Nově se v NOZ zavádí tzv. „odkaz“, který lze použít, pokud si přejete, aby někdo dostal z vaší pozůstalosti jednotlivou konkrétní věc (např. obraz). Osoba oprávněná je odkazníkem, nikoli dědicem a vzniká jí pohledávka vůči dědici na vydání odkázaného předmětu.
Zcela nová právní úprava pak platí ohledně zřeknutí se dědického práva a vzdání se dědictví.
Specifika dědictví u osob se zdravotním postižením
Co se týká poslední vůle osob se zdravotním postižením, NOZ tomuto tématu věnuje samostatné paragrafy. Je-li zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být nahlas přečtena svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
Je-li zůstavitel osobou se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zůstavitel zvolí, svědkem, který závěť nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. V závěti by pak mělo být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, a také by zde měl být popsán způsob vyhotovení závěti. Není-li zůstavitel schopen se podepsat, učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině vlastní znamení rukou nebo jinak, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno zůstavitele.
Lucie Marková
