Vozíky v reklamě

Ortopedické vozíky se dnes v reklamě objevují překvapivě často. Dalo by se říci, že svět reklamy objevil vozíky. Vznikají kampaně, ve kterých opravdu hlavní roli obsazuje vozík. Některé z nich jsou velmi povedené a dokonci i humorné.

Dokud existovaly pouze reklamy, které pohybové kompenzační pomůcky propagovaly jako zboží určené k prodeji, tak do povědomí většiny lidí neměly vozíky šanci proniknout. Lidé jsou totiž většinou proti reklamním nabídkám na zboží, které osobně nepotřebují, velmi silně obrněni.
V okamžiku, kdy se objevili lidé na vozíku jako reklama na sociální aktivity neziskových organizací, se situace začala měnit. Zareagovala například divadla, která začala do upoutávek používat i záběry herců na vozíku jako podlinkové sdělení o novém přístupu k integraci osob s omezenou schopností pohybu.
Skutečný svět reklamy začal využívat ortopedické vozíky poněkud nešťastně. Ve světě se jako lavina rozšířil mnohokrát použitý model reklamního sdělení, vyjádřeného poselstvím:
chlastáš – sedneš za volant – skončíš na vozíku. Viz – reklamy 1,2, a 3.
Jak velmi rád opakuji, cesty do pekel jsou dlážděny dobrými úmysly. A reklamní aktivity tohoto druhu byly nepochybně vedeny dobrými úmysly. Nepoučení a nepoučitelní šiřitelé dobra to přece vždy myslí dobře. Jen ten výsledek dobře nedopadá. V tomto případě měly kampaně dva děsivé výsledky:

1. Každá reklama, která se tváří jako kampaň proti něčemu, ve skutečnosti to něco podporuje. Přesvědčily se o tom tabákové monopoly, kterým z Bruselu štědře dotované kampaně propagující zákazy kouření zvedly spotřebu cigaret. Pak na to najely i velké pivovary. V reklamě doporučující nepít za volantem se krásně prosadily u nového zákaznického segmentu. Pochopitelně s přispěním veřejných zdrojů, protože šlo o dobrou věc, že?

2. Dalším nechtěným důsledkem bylo přesvědčení veřejnosti, že každý mladý kluk či holka na vozíku musí být vyšší spravedlností potrestaný alkoholik. A protože masová reklama mívá i masový účinek, po celém světě nastalo zděšení. Veřejná podpora handicapovaných rapidně poklesla a vozíčkáři se stali terčem nenávistného odsuzování reklamou zblblých mas.

Naštěstí ne všechny reklamy s vozíkem v hlavní roli dopadly tak tragicky. V řadě spotů vystupuje vozík a vozíčkář v klasické pozici. Podařilo se dokonce otevřít i téma černého humoru, který je především ve vztahu k handicapovaným osobám nutno vždy vážit velmi obezřetně.