Liga vozíčkářů otevřela v Brně jedinečný tréninkový byt pro hendikepované. Speciální myčku, vestavěné žehlicí prkno, specifické kování – policové a zdvihací systémy dodala do bytu za dotované ceny firma Häfele Czech & Slovakia s.r.o. S ředitelem, Martinem Běhunkem, jsme se mimo jiné bavili o trendech v bydlení, které jdou ruku v ruce s pohodlnějším bydlením vozíčkářů.
Bylo Häfele u podobné realizace bytu pro vozíčkáře poprvé?
Zatím jsem nic podobného u žádné z našich 40 poboček po celém světě nezaznamenal, takže asi ano. Ale každá z nich si víceméně žije svým životem a podporuje neziskové organizace v lokalitě, kde působí. Hodně podobný této konkrétní problematice je ale globální trend mikro bydlení, který všichni řešíme. Ať už jste omezení ve fyzickém pohybu, nebo malým prostorem, týkají se vás podobné mechanismy zvedání, zasouvání, sklápění, elektrické ovládání apod.
Takže trend bydlení nenáročného na prostor vlastně „nahrává“ kvalitnějšímu bydlení vozíčkářů?
Dalo by se to tak říci. Jako příklad mohu uvést Häfele kování u skříně, které ji nejen otevře, ale zároveň se společně s dveřmi skříně zasune, schová zpět do jejího korpusu. Otevřené dveře skříně tedy nepřekáží v pohybu nebo manipulaci, skříň nebo úložný prostor může být otevřený celý den, aniž by někomu překážel. Tohle řešení se často používá například v malých hotelových pokojích.
Dá se vypozorovat ještě nějaký další vývoj, směřování ve výrobě kování?
Vymyslet něco nového v kování je poměrně složitá věc. Když si to laicky představíte, jsou to převážně „kolečka“, která něčím hýbou, něco otáčí a to pořád stejně kvalitně, takže musí být navržena , vyzkoušena a vyrobena tak, aby vydržela, nevrzala a nelámala se. Kování a obecně mechanické věci se zkrátka vyvíjejí pomaleji než třeba elektronika. Ale! Právě ta se do běžného kování začíná více a více instalovat. Televizní výsuvy, automatické zapínání světel večer nebo kávovaru ráno, napojení na chytré telefony a dálkové ovládání…
Co když ale elektřina vypadne?
U našich elektronicky ovládaných kování, například těch skříní, je přetlačíte tzv. na sílu. Ale odpadne veškerý komfort. U jiných zařízení, třeba světel, je to samozřejmě problém. Elektronizace je úžasné lákadlo, ale ne vždy naplní účel a ne všichni tu sofistikovanost uvítají.
Na základě čeho jste se rozhodli podpořit tréninkový byt Ligy vozíčkářů?
Projektu jsem si všiml díky jeho prezentaci vaší fundraiserkou Lenkou Uldrijanovou na akci Rotary clubu. Když se naší pobočce Häfele daří, snažíme se každý rok podpořit nějaký dobrý užitečný nápad. A váš byt je skvělý. Až budete zařizovat další nebo rekonstruovat ten stávající, rádi bychom u toho byli hned od prvopočátku. Nabízíme coby součást takové stavební osvěty službu 360° Project Service, kdy naši kolegové spolupracují a vše dohromady konzultují s architekty, investory i staviteli dohromady.
Při slavnostním křtu se návštěvníci nemohli vynadívat na speciální myčku od Häfele…
Ukazujeme ji na každém veletrhu a máme i chladničku na stejném principu zásuvky. Všichni kolem obou spotřebičů chodí a říkají „to je boží“! Prodeje v České Republice a na Slovensku nejsou ale zásadní. O výrobku se málo hovoří a pandemie zamezila možnost prezentace na výstavách. Navíc se nejedná o standardní řešení využívané ve většině domácností.
Jak často měníte kování u sebe doma?
Jsem tak trochu kovářova kobyla. A co se týká vybavení domácnosti všeobecně, jsem navíc dost konzervativní. Dokud věc slouží, tak ji měním nerad. Možná bychom to měli dát mimo záznam?
Máte nějaký tip, další doporučení k tréninkovému bytu?
Myslím si, že by po určitém čase provozu stálo za zvážení vydání příručky. Nějakého praktického průvodce z tréninkového bytu se zkušenostmi klientů vozíčkářů z jeho užívání a radami pro případné zájemce o podobné byty/vybavení. Také byste se mohli s tréninkovým bytem zúčastnit soutěže na Living forum, které pořádá Institut bytového designu.
