Řeč je o Pavle Veltruské, kterou se Liga vozíčkářů rozhodla nominovat do soutěže Pečovatel/ka roku 2022. Mottem Pavly je Život prožít a ne přežít. O její cestě k osobní asistenci a receptu proti vyhoření se dočtete v následujících odstavcích. Vítěz 10. ročníku Národní ceny sociálních služeb, který organizuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a Diakonie ČCE, je podle Ligy jasný.

Pavla celé své dětství jezdila na koni, takže si představovala, že její budoucí povolání bude vonět koňmi. „V té době to ale nebylo možné, a tak jsem se vyučila na prodavačku,“ vzpomíná Pavla. Po vyučení vyzkoušela několik prací a různých povolání, ale pořád to nebylo ono. Až se jí jednoho dne kamarádka zeptala, zda by nechtěla se svou fenku kolie zkusit dělat canisterapii. „Hned po první canisterapeutické návštěvě u hendikepovaných jsem vnitřně věděla, že jsem konečně na správné cestě. Teprve tahle práce mi ukázala, co je vlastně důležité a vlila mi novou energii do žil,“ popisuje Pavla své začátky práce s hendikepovanými lidmi. Následně při práci (ke canisterapii si přibrala i s hipoterapií) vystudovala speciální pedagogiku na střední pedagogické škole. Pracovala na živnostenský list, po nějaké době měla i více psů a k tomu začala každé léto organizovat pobyty pro lidi s hendikepem, což ji neskutečně bavilo. I tak ale musela mít z finančních důvodů ještě další práci.

Osudové setkání s Vojtou
Asistovat Pavla začala díky inzerátu v novinách, na který ji upozornila sestřenice. Dělat osobní asistentku v rodině by mohla být výzva. „Zavolala jsem, domluvila si schůzku a na setkání jela rovnou z canisterapie. Otevřela mi moc milá sympatická paní,“ vypráví Pavla o první návštěvě s Vojtovou maminkou, jako kdyby se to stalo včera a ne před 16 lety. Chvilku si prý povídaly a oběma jim hned bylo jasné, že to není náhoda. Zlatý hřeb setkání přišel, tedy vlastně přijel na vozíku. „Z tenkrát ještě chlapce Vojty vyzařovalo něco nepopsatelného. Láska, energie, upřímnost, radost ze života dohromady…“ zakončuje Pavla popis začátku své asistenční éry.

Irena Benadová je vedoucí Osobní asistence Ligy vozíčkářů a za svého působení v organizaci poznala již mnoho asistentů. S odpovědí na otázku v čem Pavla Veltruská vyniká a proč chce nominovat právě ji, neváhala ani chvíli: „U Pavly není asistence práce, ale spíš životní styl. Za těch x let nikdy nepolevila a nevnímala svoji práci jako zbytečnou, což se občas stává, když někdo náročnou práci osobního asistenta dělá dlouho. Stále hledá pro Vojtu i ostatní klienty nové podněty k učení, motivuje je k větší samostatnosti a žití plnohodnotného života.“

Nesklouznout k rychlejší a pohodlnější variantě
Když má Pavla popsat, co ji tak dlouho na asistování baví a naplňuje, říká, že je radost dělat radost a pomáhat druhým. „S Vojtou jsme se toho navzájem mnoho naučili. Já jeho třeba jíst samostatně, ovládat počítač hlasem, číst celá slova, vařit a podobně. On mě zase učí žít každý den s radostí. Díky němu vím, že není důležité, jak kdo vypadá, kolik ne/mám peněz, kolik je hodin… prostě bezprostřední lásce,“ doplňuje Pavla s tím, že by podle ní měl asistování zkusit každý, aby si uvědomil, co je ve skutečnosti důležité. Vedoucí ligové osobní asistence vysvětluje výjimečný Pavlin přístup ke klientům následovně: „Nikdy nesklouzla k tzv. maminkovství, což se často stává asistentkám – ženám. Často je rychlejší a pohodlnější, když něco udělá asistent sám, než aby čekal, až to zvládne klient.“ Pavla navíc bere Vojtu na výlety, pobytové akce a tábory nejen pro hendikepované…

Nevybrali si to. Žijme tady a teď a neřešme blbosti
Životní parťačka hendikepovaného Vojty je velkou oporou také pro své služebně mladší kolegy a vedení Osobní asistence Ligy vozíčkářů. „Je na ni absolutní spoleh a kolegům dokáže poradit s různými situacemi u klientů,“ popisuje za všechny Irena Benadová. Rada jak na to od nejzkušenější ligové asačky (pozn. hovorově asistentka) zní jednoduše. „Vždycky si představte, že na posteli nebo vozíku ležíte/sedíte vy nebo váš nejbližší a podle toho se chovejte,“ říká Pavla Veltruská a připomíná, že hendikepovaní si svůj hendikep nevybrali a zkrátka jsou situace, kdy jsou odkázáni na něčí pomoc.

Tip: Hlasujte pro naši Pavlu! Od 9. do 16. 12. 2022 se bude hlasovat, kdo získá Cenu veřejnosti. Cílem soutěže je zviditelnit a ocenit práci jednotlivců – pracovníků sociálních služeb, zvýšit prestiž a společenské uznání těchto profesí. Účelem je podpora pozitivní motivace zaměstnanců v tomto nelehkém povolání a jejich prostřednictvím pak rozvoj a zvyšování kvality sociálních služeb v České republice.