Naši klienti objevili Sílu svého hlasu

24.10.2019

Záměrně je zde Síla s velkým S. Hlas má totiž velkou moc – a slovo ještě větší.  Victor Hugo kdysi řekl: „Slovo má lehkost větru a sílu hromů“.

S tím počítá i spolek Silou hlasu, který učí lidi s nejtěžšími formami tělesného postižení ovládat počítač hlasem. Už několik let jezdí Dita Horochovská, která má sama těžké tělesné postižení, s kolegou Lukášem Srbou za klienty z celé České republiky a učí je této nové dovednosti. Ta jim otvírá dveře do nového „virtuálního“ svět a má také nejeden báječný důsledek – skutečný nezávislý život, novou práci, zvýšené sebevědomí, kontakt s lidmi, neskonalé možnosti… Hlasové ovládání počítače umožňuje speciální software, který vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberci pod názvem MyVoice a MyDictate. Abyste mohli surfovat po internetu, psát maily nebo pracovat s excelovými tabulkami, není potřeba pohnout ani jediným prstem. 

Tahle dvojice nadšených učitelů v posledních měsících jezdila hodně do Brna – a to shodou okolností ke třem klientům naší osobní asistence. Jak se s těmito kurzy popasovali? A jaké mají učitelé plány? Na rozhovor s Ditou a Lukášem následuje příběh Aničky Xaverové, která jej pro spolek Sílou hlasu sama napsala jen pomocí svého hlasu. 

 

Výuka s Josefem Králem mohla klidně probíhat i venku v parku. Paráda.

Jak složité je pro vás cestování do Brna – zvlášť při takových dopravních situacích na D1? Zvládáte tyto cesty? Jezdíte i dále, po celé ČR?

Cestování do Brna je pro nás vždy velmi složité, protože je to náročný program na celý den a to i díky nepředvídatelné situaci na dálnici D1, ale prozatím se nám za klienty dařilo dojíždět v domluvenou dobu bez větších komplikací. Únava při cestě se dala vždy zvládnout i kvůli tomu, že jsme měli příjemnou motivaci za klientem dojet a při cestě nazpátek nás těšil dobrý pocit z proběhlé výuky 🙂 Za klienty jezdíme do různých míst ČR. Momentálně školíme například klienty z Liberce, Teplic nebo Prosečnice.

V poslední době jste pracovali s Annou Xaverovou, Vojtou  Drobným a Josefem Králem, což jsou klienti naší osobní asistence. Jaká spolupráce to byla?

Školit Vaše klienty osobní asistence pro nás byla vždy radost, protože jsme viděli, jaký přínos pro ně ovládání počítače bude. Každé setkání bylo vždy navíc příjemné i díky přátelské atmosféře, která při výuce panovala. Každému z nich jsme výuku přizpůsobili jejich konkrétním potřebám a možnostem, takže o to lepší byl celý výsledek. S každým klientem se snažíme si utvořit přátelský vztah a to se i v těchto případech povedlo.

Vojta Drobný svůj historicky první e-mail, který nadiktoval, poslal Petrovi Stillerovi, asistentovi soběstačnosti. Měli jsme všichni na Lize velkou radost!

Lidé, kteří vás kontaktují, chtějí hlavně ovládat PC kvůli možnostem pro volný čas nebo i práci?

Klienti se na nás obrací zpočátku proto, že chtějí na počítači opět pracovat samostatně a to pro vyplnění volného času a pro navrácení zpět do života. Na začátku nemají představu o tom, co vše jde na počítači dělat hlasem, takže je ani nenapadne varianta, že by díky tomu mohli i pracovat. To se ukáže až během výuky. Klientovi potom nabídneme i tu možnost, že pokud by chtěl, můžeme mu pomoci se získáním zaměstnání. 

Setkáváte se s různými příběhy lidí, s různými přístupy pečujících i hendikepovaných samotných. Máte nějakou špatnou i dobrou zkušenost s očekáváním či s motivací klientů?

Setkáváme se s různými příběhy klientů a ne každé setkání nás dovede ke společné výuce. Záleží, v jaké fázi se ke klientovi dostaneme. Pokud je například člověk krátce po úrazu, změní se mu celý život a on řeší mnoho starostí i problémů zároveň. Často je psychicky na dně a ovládání počítače hlasem mu v tu chvíli nepřipadá zajímavé a ani v tom nevidí nic pozitivního. V takovém případě od klienta odjíždíme po prvním setkání neúspěšně. Je to ovšem na něm, jestli se nám bude chtít ozvat. Nicméně jinak se dostáváme ke klientům, kterým ovládání počítače hlasem pomůže a to také jejich rodinným příslušníkům nebo pečujícím osobám. Zkušenosti s přístupem k situaci máme tedy různé. 

Jaké plány máte dál? Zvládáte všechnu poptávku ve dvou?

Plány do budoucna máme 🙂 Hlavní je to, že se chceme nadále věnovat výuce ovládání počítače hlasem a zdokonalovat ji. Dalším plánem, kterému se už teď věnujeme je vývoj ovládání domácnosti pomocí hlasu, při čemž nám pomáhají vývojáři z Brna. V tuto chvíli je naše kapacita zcela naplněná, takže zájemce o ovládání počítače hlasem přesouváme do příštího roku. O rozšíření týmu neuvažujeme ze dvou hlavních důvodů. První je ten, že bychom si to nemohli z finančních důvodů dovolit a druhý, který je neméně důležitý je ten, že aby člověk mohl dát klientům kvalitní výuku, musí se hlasovým technologiím věnovat delší dobu a také to musí brát spíše jako poslání a radost. Takového člověka není lehké najít. Z ohlasů našich klientů víme, že i ve dvou to zvládáme dobře, což je pro nás obrovský hnací motor a za to jim děkujeme.

 

Sice hýbu jen hlavou a částečně pravou rukou, ale žiju zase naplno

Jmenuji se Anna Xaverová a až do roku 2013 jsem žila šťastným rodinným i osobním životem – dvě dcery končící vysokou školu, rodinné společné výjezdy, výuka tělesné výchovy a angličtiny na střední škole, sport každým dnem, cestování po celém světě, výstupy a lezení na pěti a šetiticísovky.

A pak najednou probuzení v nemocnici. Po banálním pádu na kole, kdy jsem měla střet s jiným cyklistou, jsem nemohla hýbat nohama ani rukama, mluvit a odevšad mi trčely hadičky. Po řadu týdnů se mně nechtělo žít. Ležící mrtvola.

Do bytu ve 3. patře bez výtahu jsem se tím pádem vrátit nemohla. Nyní bydlím v domě s pečovatelskou službou, vypomáhá rodina, asistenti z Ligy vozíčkářů, sestřičky. Sice hýbu jen hlavou a částečně pravou rukou, ale žiju zase naplno. Začala jsem doučovat angličtinu, hrát powerchair hockey, lítám na paraglidingu,  cvičím /třeba jen v mysli/ nebo se nechám cvičit. 

Zkoušela jsem se  i učit ovládat počítač pusou. Nebylo to ale ono. Od kamaráda v Centru Paraple jsem se dověděla o ovládání počítače hlasem. Vše se rychle rozjelo díky Ditě Horochovské a Lukášovi Srbovi ze  spolku SILOU HLASU, z.s., které jsem kontaktovala. Přijeli za mnou do Brna až z Prahy, abych si ovládání počítače hlasem mohla vyzkoušet. Nadchlo mě to, protože jsem viděla, jak moc by mi to mohlo pomoci. Domluvili jsme se na výuce. Jakmile jsem ovládla základy výuky, propůjčili mi notebook s hlasovými programy na domácí trénování toho, co jsem se naučila. Nejdůležitější pro mě byla práce s klávesnicí, s myší, s okny, internet a psaní zpráv. Jelikož jsem vždy bývala dříč, tak jsem i teď vše zvládla.

Vždycky, když přijeli, měla jsem na Ditu připravenou řadu dotazů. Dita trpělivě odpovídala na vše, s čím jsem si sama nevěděla rady. Všechny odpovědi mám zapsané, kdyby bylo potřeba se k nim v budoucnu vrátit.

Oběma patří velký dík. I po cestě z Prahy byli vždy plní síly, optimismu a z obou  vyřazovala radost ze života i z práce. Ráda jsem je poznala. Posunuli mě v životě zase o kus dál.

Anna Xaverová

 

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

CAPTCHA


*