“Celou trať jsem si projela ještě dneska ráno. Mám teď rychlejší vozík, a tak zajíždím i lepší čas” popisuje Pavla Kopicová, zatímco se na start chystá další závodník.
Další ročník Šikmé plochy je v plném proudu. Střední školu F.D.Roosvelta lemují rampy a ty jsou právě dějištěm závodu.
“Každého vozíčkáře ta rampa láká k tomu, aby ji sjel. Rozpálíš to a jedeš. Je to prostě adrenalin. No a pak už byl jen kousek k tomu, že z toho uděláme závod,” vysvětluje začátky Šikmé plochy člen organizačního výboru Tomáš Pětník.
Mezitím se odehrávají souboje s časomírou. Každý závodník ze sebe ždímá to nejlepší. Aby taky ne.
Jedná se o jubilejní desátý ročník. Atmosféra je podobná nějakému fotbalovému utkání. Skanduje se, tleská, křičí. Fotbalisti Zbrojovky se tady tak cítí jako doma. Přišli závodníky podpořit. Každý závodník “dostane” dvojici Zbrojováků. Jeden funguje jako dvorní fanoušek. Jde vedle vozíčkáře a podporuje ho různými pokřiky i radami.
Druhý fotbalista má funkci záchranáře. Brání tomu, aby se závodník v zápalu boje překlopil dozadu. Úrazům se také předchází tím, že každý vozíčkář musí mít helmu. Také proto se za desetiletou historii závodu nikdy nic vážného nestalo.
Šikmá plocha se těší velkému zájmu. Ten kdo nezávodí, ten alespoň přišel fandit. I závodní pole je však široké. Bojuje se ve čtyřech kategoriích. Na mechanickém vozíku do 2. patra, na mechanickém vozíku do 4. patra, na električáku do 4. patra a štafeta s gymnastickým míčem určená pro choďáky.
Ani Liga vozíčkářů se na šikmé ploše letos neztratila. V kategoriích na mechanickém vozíku nás reprezentovala Soňa Augustýnová. Urvala 2. a 3. místo. Poháry si můžete prohlédnout na recepci, kde je vlastně i Sončino pracovní místo. Její skvělý výkon ještě podpořila Ligová štafeta ve složení Anna Dočkalová, Zdeněk Škaroupka a Veronika Štěpánová. Naše štafeta se zachovala v duchu fair play a Verča počkala na soupeře, který upadl, a do cíle přišli společně. A tak dělené třetí místo více vypovídá o kamarádství a férovém přístupu než o sportovních výkonech.
Vlastně to krásně souzní se základní myšlenkou celého závodu. Nejde o vteřiny či poražení druhých. Jde o to společně něco zažít a překonat sám sebe.
Ladislava Blažková