Má vozíčkář právo se napít z veřejného pítka? Ano, má. Od práva k jeho uplatnění v praxi je to ovšem leckdy hodně složité.
Veřejné pítko patří mezi drobné součásti městského mobiliáře. Často bývá velmi zajímavě výtvarně řešeno a dá se říci, že patří především v letním období mezi oblíbené zastávky na toulkách městem. Z pohledu osob s omezenou schopností pohybu a orientace se však většinou jeví jako další z řady architektonických bariér, které kolem sebe člověk staví.
Autorům těchto výtvarných solitérů fantazie rozhodně nechybí. Někteří dokonce pamatují na čtyřnohé přátele lidí, a tak se součástí pítek stávají i bezbariérová pítka pro psy. Jen na ty vozíčkáře se zapomíná. A přitom by stačilo tak málo. Na ukázce vidíte, jak to řeší v dalekém Japonsku. Za pozoruhodný detail považuji možnost individuálního nastavení tlaku vody a postranní madla.
Situace v České republice není zdaleka optimální a bezbariérová pítka jsou zatím pouze výjimkou. Přitom v Praze jsou během letní sezóny instalovány desítky pítek. Protečou jimi tisíce kubíků vody ročně a náklady na jejich údržbu a provoz činí několik miliónů Kč. Je škoda, že vozíčkáři se z nich zatím moc nenapijí.
(peš)
