Jak jel Ondra v sajdkáře do světa – 3. část

6.9.2010

 

Z Puna vyrážíme na další objevování peruánské přírody a starobylých inckých památek. Loučíme se pohledy s jezerem Titicaca a již za necelou půlhodinu odbočujeme ze silnice, která nás vede do Cuzca, na odbočku k magickému místu Sillustani.Rovinu vystřídalo zvlněné pohoří a již přijíždíme k věžovitým hrobkám Chullpas v Sillustani, které jsou postaveny na jednom z pahorků a shlíží na velké jezero Umayo obklopené skalistými horami.

Posvátné hrobky jsou kamenné bílé věže vysoké až 10 metrů, některé jsou až 5000 let staré a v Sillustani je možno shlédnout jejich největší seskupení –  jinak jsou rozesety po celém pobřeží jezera Titicaca. Původní obyvatelé Indiáni Colca zde pohřbívali své zemřelé a později tuto tradici převzali i Inkové. Inkové stavěli věže, kdežto Colcové stavěli hrobky ve tvaru půlkruhu.

Po prohlídce Sillustani se vracíme zpět na cestu z Puna do Cuzca a vyrážíme zdolávat první kilometry z naší dvoudenní cesty do Cuzca – centra starobylé incké civilizace. Jízda je bezproblémová, ubírá se náhorní plošinou ve výškách cca 3000 – 4000 metrů, ale díky delšímu pobytu v Punu a v La Pazu jsme již aklimatizovaní, a tak nemáme žádné zdravotní komplikace.

 Obdivujeme vysoká pohoří, které lemují naši cestu a ke konci dne projíždíme sedlem, které společně s námi zdolává i železniční trať vedoucí přes celé Altiplano přes Cuzco, Ollantaytambo až do Aquas Alientes – výchozího bodu ke zdolání Machu Picchu a také do stanice Hydro Electrica – nejzazšího bodu této trasy, o které bude řeč později…Vlaky v Peru nedosahují vysokých rychlostí neboť většina jejich tras je vedena hornatou krajinou a často jsme viděli železniční trať, která se kroutí městy a pohořími a zdolává velká převýšení.

Celou reporáž najdete na: http://ondrajede.webnode.cz/reportaze-z-expedice/cuzco-machu-picchu/

http://www.youtube.com/watch?v=E-9C9WMFBwM&feature=player_embedded

Upravila: ji

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

CAPTCHA


*