Co by měla řešit ombudsmanka?

21.2.2018

Česká republika podepsala v roce 2007 Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Je založena na principu rovnoprávnosti, zaručuje osobám se zdravotním postižením plné uplatnění všech lidských práv a podporuje jejich aktivní zapojení do života společnosti. Od té doby ale nikdo nepodnikl konkrétní kroky, aby dohody měly reálný odraz v každodenním životě hendikepovaných. Až s letošním rokem převzala kompetenci sledovat, systematicky mapovat a připomínkovat dodržování lidských práv zdravotně postižených ombudsmanka Anna Šabatová.

„Postupně se budeme zabývat všemi oblastmi uvedenými v Úmluvě, tedy přístupností, svéprávností, životem v komunitě, vzděláním, prací a zaměstnáním a sociálním zabezpečením. Jsou vzájemně propojeny a doplňují se. Určují také standard, k němuž by společnost měla směřovat. V každé oblasti si proto budeme postupně stanovovat priority, které budeme sledovat, a na základě zjištění a zhodnocení budeme formulovat doporučení,“ vysvětluje v tiskové zprávě ombudsmanka.

Mezi první konkrétní kroky institutu veřejného ochránce práv patřilo setkání s cílovou skupinou či s lidmi, kteří jsou s hendikepovanými v těsném kontaktu. Na začátku února jsme se proto sešli, a to i s kolegy z jiných organizací. Anna Šabatová nám představila své záměry a vyzvala nás, abychom jí pomohli mapovat situaci a konkrétní sporné případy, které zapadají výše zmíněných oblastí.  

Z každodenní práce všech sociálních pracovníků na Lize máme takových zkušeností mnoho. Na jaké problémy budeme tedy ombudsmanku upozorňovat?  Většina se týká legislativních bariér, které zabraňují vykonávat sociální služby tak, aby byly skutečně ku prospěchu. Osobní asistenti například nemůžou poskytovat některé zdravotní úkony – podávání léků, krmení sondou, cévkování aj.

Dále se ptáme: jak poskytovat asistenci klientce na vozíku při péči o dítě, když zákon nám to v podstatě zakazuje?

Problém vidíme i v předepisování zdravotnických pomůcek. Člověk po úraze, který potřebuje současně více pomůcek, jako je vozík, speciální postel, zvedák, musí čekat čtvrt roku na přidělení konkrétní pomůcky. A tím trpí i osoby, které o něj pečují.

V současné době nelze také předepisovat pomůcky hrazené pojišťovnou v době, kdy je člověk hospitalizován (v opačném případě by se pomůcka stala majetkem nemocnice, byla by hrazena z jejího rozpočtu, resp. z peněz, které nemocnici vyplácí zdravotní pojišťovna, a klient by si ji pak samozřejmě nemohl vzít domů). Po propuštění z nemocnice se tak klienti mohou dostat do velmi nepříjemné situace. Nejčerstvější případ, který jsme řešili, se týkal nástavce na WC. Klientka po výměně kyčelního kloubu potřebovala nástavec na WC, protože její je příliš nízké.

Komplikovaný a nefunkční je i souběh pomůcek – pojišťovny odmítají schválit klientovi zároveň elektrický i mechanický vozík, nebo invalidní vozík a polohovací lůžko. Pokud pojišťovna alespoň nějakou část z ceny pomůcky uhradí, je jejím majetkem i v případě, že klient si hradil větší část ceny sám, nebo dostal na tutéž pomůcku např. příspěvek od nadace. V současné době Ministerstvo zdravotnictví pracuje na novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Podle něj se poskytují pomůcky „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“. Cenu nejméně ekonomicky náročného provedení ZP zjišťuje pojišťovna průzkumem trhu. Tento fakt byl nálezem ústavního soudu zrušen a MZ dostalo do 31. 12. 2018 čas na novelizaci zákona.

Další oblast k řešení je nemocenská u osob, které pobírají invalidní důchod III. stupně – nárok na nemocenské pouze 70 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce. Ustanovení zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění považujeme za diskriminační. I tyto osoby jako zaměstnanci odvádějí nemocenské pojištění, ale doba, po kterou mohou čerpat nemocenskou, je podstatně kratší (standardně 350 kalendářních dnů + až dalších 380 kalendářních dnů prodloužení). Zrušení tohoto diskriminačního ustanovení již bylo v jednání v minulém volebním období poslanecké sněmovny, ale nestihlo se schválit.

Doufáme, že v těchto i dalších problémech navážeme při řešení na dobrou spolupráci z minula. S veřejným ochráncem práv jsme před lety projednávali například novelu zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Klientům se stávalo, že pokud požádali o průkaz a dostali ZTP, ale chtěli ZTP/P a podávali odvolání, tak ZTP nedostali fyzicky do ruky (tzn. nestali se držiteli průkazu) a neměli nárok na příspěvek na mobilitu. Od 1. 1. 2015 stačí, aby byl přiznán nárok na průkaz. 

 

Hana Svobodová, DiS.
zástupkyně ředitelky

tel.:  +420 777 010 335
hana.svobodova@ligavozic.cz
www.ligavozic.cz

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

CAPTCHA


*