Představte si, že jdete večerním městem a najednou vás někdo osloví, jestli nemáte drobné. Nemáte je nebo prostě nechcete dát. Ten člověk pak začne být agresivní. Co dělat v takové situaci a Nejen to se učili naši klienti a zaměstnanci na kurzu sebeobrany.
Umět se bránit by měl umět každý navzdory hendikepu. To je hlavní myšlenka skvělého workshopu, který si pro nás připravil Jiří Holáň a jeho kolegové z Brno Combatives.
Kurz začal teoretickou přípravou, vlastně takovým úvodem do problematiky sebeobrany. Bylo důležité, aby si účastníci uvědomili, jak konflikt vzniká i to jak si útočník vybírá své cíle. Zaznělo i to, co všichni tak nějak předpokládali. Tedy, že hendikepovaný člověk je snadný terč.
Pohyb pro vozíčkáře i pro lidi s berlemi je složitý, avšak bránit se různými způsoby. Například jsme se učili, jak slovně deeskalovat konflikt. Prostě jsme si trénovali, jak po sobě navzájem křičet.
Zdá se to být zvláštní, ale je to tak. Právě odolnost vůči stresové situaci a nutnost se postavit sám za sebe, to bylo ústřední téma celého školení. Systém Urban Combatives je souhrn technik, principů a taktik, které se osvědčily v boji nebo při trénincích v situacích s nespolupracujícím soupeřem. Combatives jsou postavené z 90% na nasazení a vůli zvítězit a z 10% na technikách. Z uvedeného vyplývá, že hendikep opravdu nemusí být limit pro to se ubránit. Dokonce jsme si sami ověřili, že například francouzské hole mohou být docela slušnou zbraní. Stejně tak jako vozíčkář může využít momentu překvapení a útočníka také udeřit. Prostě nikdo není prvoplánová oběť.
Workshop byl hodně o tomto uvědomění. Děkujeme Jiřímu Holáňovi a jeho kolegům za to, že nám předali své zkušenosti. Stejně tak děkujeme i naši dobrovolnici Mileně Filípkové za zprostředkování tohoto skvělého zážitku, který nás naučil prostě se nebát.
