Nejprve se nechtěla svěřit ani sociálním pracovnicím Ligy vozíčkářů, se kterými je pravidelně v kontaktu. Styděla se, že „naletěla“. Nakonec se ale rozhodla podělit i s širokou veřejností, aby varovala další případné oběti.
Podvodník, kterému klientka Ligy vozíčkářů zaslala nemalou finanční částku, jí coby Steve nejdříve komentoval příspěvky na teď již zablokovaném facebookovém profilu. Zanedlouho přišla žádost o přátelství, po čase se jejich konverzace na jeho přání přesunula na WhatsApp. „Typická je ta jejich lámaná čeština a cizí jména,“ popisuje Kristina nejčastější znaky falešných online kamarádů, kteří ji vždy dříve či později prosili o finanční pomoc. Steve na ni působil důvěryhodně, protože se nebál videohovoru. Také jí řekl, že pracuje jako vyšetřovatel pro OSN, což mu přidalo další plusové body.
Falešní vojáci a lékaři na nebezpečných misích
Kristína není první ani poslední. „Osoby se zdravotním postižením jsou často sociálně izolovanější. Když jim pak někdo, třeba rádoby sympatický muž/žena s důležitým posláním, projeví sympatie, tak mu zkrátka chtějí důvěřovat,“ popisuje sociální pracovnice Kateřina Jirsová důvody, proč jsou jednou ze skupin, na které se podvodníci zaměřují. Oběťmi se ale stávají osoby různého věku i vzdělání. „Všichni toužíme po romantické lásce, která nezná hranic a bariér. Po někom blízkém, komu se můžeme svěřit, zkrátka ideálním partnerovi,“ vysvětluje Jirsová a za pravdu jí dává i podcast Deníku N „Jak jsme ulovili romantického podvodníka“, který tým sociálních pracovnic Ligy vozíčkářů doporučuje k poslechu.
Poté, co se Steve do Kristíny naoko zamiloval a napsal jí, že dá výpověď, přijede za ní a budou spolu bydlet, přišla podle klasického vzoru online podvodníků krize neboli prosba o první finanční pomoc. „Prý mu zablokovali bankovní účet,“ vzpomíná Kristína. Podezřelé jí to celé začalo být až v okamžiku, kdy s ní začal po údajné Stevově autonehodě a kómatu komunikovat jakýsi jeho kolega. Řekla o tom lidem ve svém okolí včetně asistentky a následně sociálním pracovnicím a Policii ČR. Rozhodla se nepřidat k řadě žen, které ze všeho viní výhradně sebe. Překonala pocit hanby a bolesti ze ztráty nejen peněz, ale především osoby, ke které si vybudovala opravdový vztah navzdory její fiktivnosti.
Protože se obvykle jedná o podvody s mezinárodním kontextem, při jejich řešení je potřeba pracovat na složitější – mezinárodní úrovni. Obvykle chybí svědci a důkazy, protože se ženy za svou naivitu stydí a krádež ani nenahlásí, případně konverzaci s podvodníkem smažou apod. Před týdnem Policie ČR volala i ligovým sociálním pracovnicím. Kristinin případ je pro nedostatek důkazů odložen…
Tip: Přečtěte si manuál, jak se podobným podvodníkům, na které narazila Kristína, vyhnout zde.
