Jen si to představte: vstanete za svítání, sbalíte pruty a vydáte se na břeh rybníka vstříc novým úlovkům. A vězte, že ani zdravotní znevýhodnění nemusí být překážkou. Podmínky pro rybaření navzdory hendikepu se u nás totiž rok od roku zlepšují. Takřka 8000 evidovaných členů Českého rybářského svazu, kteří jsou držiteli průkazu ZTP či ZTP/P, jsou toho zářným důkazem.


Rybaření hendikepovaných se však v Česku začalo rozvíjet již mnohem dříve. Konkrétně v roce 1985, kdy byla založena Místní organizace těžce tělesně postižených Kladruby, jež sdružuje hendikepované rybáře ze všech koutů ČR a která má k dispozici upravený revír Brodský a v něm hektarovou nádrž Záhorská. Kromě tohoto bezbariérového rybářského zázemí se však organizace může pochlubit také tím, že pořádá celou řadu místních závodů a soutěží, kde si sportovci mohou otestovat svůj rybářský um. Od roku 1999 se pak její nejlepší závodníci účastní Mistrovství světa v LRU hendikepovaných v plavané, kde slaví nemalé úspěchy. Ten poslední je navíc poměrně čerstvý. V srpnu totiž reprezentanti Martin Kovář, Jiří Havel a Radim Kozlovský v Bosně a Hercegovině potvrdili svůj triumf z loňského roku a domů přivezli hned tři cenné kovy – zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili.

Rybaření bez bariér

O zlepšení rybářských podmínek do takové míry, aby rybářského práva mohl aktivněji využívat každý hendikepovaný, však usiluje také projekt Rady Českého rybářského svazu „Rybaření bez bariér“. Ten spatřil světlo světa před třemi lety, a jak již název napovídá, jeho cílem je jednak zmapovat pro rybáře na vozíku přístupná místa ale také vytvořit další taková. Výsledkem těchto snah má být mj. interaktivní mapa evidující bezbariérové rybářské revíry. „Pro rybáře s hendikepem kromě toho budujeme různé sjezdy nebo zábradlí, aby se do často náročného terénu dostali i oni,“ popisuje podstatu projektu jeho tvůrce, Radek Sekera. Tato dobře přístupná místa jsou pak označená viditelným piktogramem. Avšak neznamená to, že by je nemohl využít také kdokoliv jiný. „Přijde-li např. rybář na vozíku na takto označené místo a toto místo bude již obsazené jiným rybářem, může tohoto rybáře požádat o uvolnění místa,“ doplňují autoři piktogramu.

Začínáme s rybařením

O tom, že se jim jejich vize daří, svědčí nejen to, že rybářů na vozíku přibývá, ale také to, že se o tomto sportovním vyžití začalo hovořit v médiích, na internetu a sociálních sítích. Jak tedy začít? V první řadě je třeba říci, že rybaření nemusí být výlučně vnímáno jen jako sportovní aktivita či hobby. Může být také formou relaxace a životního stylu. V ideálním případě se pro vás stane kombinací výše uvedeného. „Mnozí z hendikepovaných objevili rybářství jako návrat do přírody po úrazu. Když jsem byl po úrazu poprvé u vody, tak jsem s úlevou zjistil, že to půjde. Má to velký resocializační moment − k vodě se dostat, a ještě nedej bože chytit i nějakou rybu,“ uvedl pro časopis Můžeš paralympionik Martin Kovář. Ať už však rybaření podlehnete z jakéhokoliv důvodu, nemusíte mít obavy, že by vám hendikep  bránil v cestě za pořádnými úlovky. Jednak u nás existuje zhruba dvacítka bezbariérových revírů, jednak je možné si zakoupit pomůcky, které vám pomohou překonat znevýhodnění. Důkazem budiž webová stránka Adaptive Fishing, Disabled Fishing, Handicap Fishing Equipment, která návštěvníky seznamuje zejména se speciálními rybářskými pruty, podběráky a držáky. Představme si například Power Fish’n, jenž lze zakoupit zhruba za 200 dolarů. Jedná se o rotující, elektronický naviják, za pomocí kterého vyzrajete na sladkovodní rybky. Kromě toho tu najdete také další fixační pomůcky, díky nimž můžete využít i běžné rybářské náčiní. Více informací, tipů a inspirace najdete na webových stránkách adaptiveoutdoorsman.com.

Kam vyrazit za úlovky

Jakmile budete mít k dispozici rybářskou výbavu a jako bonus i dostatek odhodlání, nezbývá, než se vydat na místo činu. Kde to ale přesně je? V loňském roce bylo na našem území evidováno 24 bezbariérových rybářských revírů, přičemž většina z nich se nachází poblíž Prahy (např. Rokytka 1, Vltava 6), západních Čech (Berounka 9, Klabava 1, Kočovský potok 1) a severních Čech (Bílina 2, Labe 13, Kyjov). V těchto revírech je vhodná příjezdová komunikace a vyhrazené místo pro parkování. Samozřejmostí je také dobrý přístup k vodě na vozíku či za pomocí jiné kompenzační pomůcky. Převedeno do praxe to znamená, že je zde stabilizovaná příjezdová cesta bez bahna, písku, výmolů a dalších možných komplikací. „Dále by tu měla být možnost zaparkování, zabrzdění vozíku na vhodném místě na břehu a možnost vylovení ryby pomocí běžného podběráku bez asistence další osoby,“ charakterizuje bezbariérové revíry Český rybářský svaz. Zoufat však nemusí ani ti, kteří se rozhodnou vyrazit do složitějšího terénu. Zde lze totiž nástrahy přírody překonat pomocí stabilní plošiny.

Magdalena Hanková